20 Novověká filozofie * 17.století v Evropě- dva hlavní myšlenkové směry racionalismus a empirismus

* Racionalismus * máme vrozené ideje, poznáváme je rozumem * není možné poznání díky smyslům * ,,myslím, tedy jsem“ * Descartes, Spinoza, Leibniz

* Empirismus * přicházíme na svět jako ,,tabula rasa“, bez jakýchkoliv předchozích vjemů- vše poznáváme na základě našich smyslů * Anglie- Locke, Hume, Berkeley

* Filozofové (racionalisté) jsou často i matematici (Karteziánská soustava (Descartes), Diferenciální počet (Leibniz)…) * Období náboženských a občanských válek (Třicetiletá válka 1618-1648…) * Vláda absolutických monarchů (Ludvík XIV: ,,Stát jsem já“) * Filozofové už nejsou mniši, univerzitní vzdělanci, ale soběstační soukromníci nebo chráněnci šlechticů * Filosofie se zabývá politikou, etikou a možnostmi lidského poznání (gnoseologie)

Racionalismus

René Descartes (latinsky Renaut Cartesius)

,,Pochybování je počátek moudrosti“

* *1596 Touraine (šlechtická rodina) * studium matematiky (Analytická geometrie-> kartézská soustava souřadnic je jeho vynález) * bojoval ve třicetileté války (aby poznal svět) * žil v Holandsku * ,,Rozprava o metodě“; ,,Meditace o první filozofii“ * Chtěl přetvořit filozofii v univerzální matematiku- potřeboval jistotu, z které mohl vycházet. * -> Pochybuje o existenci všeho->jediné, co je jisté, je to, že pochybuje->myslí. ->
,,Cogito ergo sum“= Myslím, tedy jsem“ * Teologický důkaz boží existence- já, jako myslící bytost v sobě mám ideu boha, jakožto nejdokonalejší, nekonečné bytosti. Tato idea nemůže pocházet z vnějšího přírodního světa, zároveň si jí nemůžu vytvořit sám, jakožto nedokonalá bytost-> Bůh je pravdivý. * Důkaz reality smyslového světa: Jestliže je Bůh absolutně dokonalá bytost, součástí této dokonalosti je i pravdivost-> tato pravdivá bytost by mě nemohla klamat-> tudíž tento svět je skutečný * Zlo je způsobeno svobodným rozhodováním člověka. * Existují dvě substance:
1) Duch čili myšlení= res cogitans
2) Substance rozprostraněná (hmota)= res extensa * Dualista- duše a tělo jsou oddělené substance- podle Descarta fungují odděleně (tato teorie má řadu nedostatků a kritiků) * V prostoru existuje pohyb- prvotní hybatel je Bůh-> celkové množství pohybu zůstává tedy stejné. (Předpoklad zákonu o zachování energie)

Benedictus de Spinoza (Baruch Despinoza)
,,Příroda sama je Bůh“

* *1632 Amsterodam (židovská rodina, původem ze Španělska- kvůli náboženským sporům museli odejít) * studoval soudobou filozofii, měl se stát rabínem * ve 24 letech byl pro své názory exkomunikován z židovské obce * žil osaměle v různých místech v Holandsku (Rhynsburg, Voorburg, Haag) * živil se broušením optických skel (čoček) * 1677 zemřel na tuberkulózu plic * Etika geometricky vyložená, Principy Cartesiovy filozofie, Teologicko-politický traktát

* Etika vyložená způsobem užívaným v geometrii (Etika geometricky vyložená) * vyšla posmrtně- kvůli radikálním názorům se jí bál zveřejnit * psána matematickým způsobem (věty, důkazy, poučky…) * Substance (lat. =,,to, co stojí vespod“) * Jedno/Nekonečno stojící pod/za všemi věcmi * je nekonečné, věčné, existuje samo ze sebe- není nic mimo to-> souhrn všeho-> * Substance= Bůh= Příroda * Modus * všechno to, co není samo ze sebe-> svět konečných jevů * je to podmíněno něčím jiným * (Spinoza tu používá dva pojmy- Tvořící příroda (substance) a Stvořená příroda (modus)) * Příklad: List papíru je substance (celá plocha papíru) * Mody jsou obrazce (např. čtverce) nakreslené na tuto plochu * každý čtverec je podmíněn dalšími, okolními čtverci- ale celkově vzato-celou plochou papíru. * -> Konečná věc je určená konečnými věcmi a nemá za svojí nejbližší příčinu Boha-> * Mezi námi a Bohem je odstup * u Boha jakožto nekonečné substance můžeme rozeznat dvě vlastnosti: Rozlehlost a Myšlení * 1) Bůh je nekonečná rozlehlost (tedy není těleso, které je ohraničené) * 2) Bůh je nekonečné myšlení (není to určitě-> omezené myšlení) * Protože všechno jest v Bohu (substanci)- můžeme každou bytost posuzovat z hlediska těchto dvou vlastností * Na rozdíl od Descartese Rozlehlost a Myšlení nejsou oddělené substance- ale jedna substance zahrnující oba aspekty * Zabýval se i psychologickými jevy a vlastnostmi * Podle Spinozy každá bytost usiluje o zachování své vlastní existence-> je-li pud sebezáchovy uspokojen vzniká radost (X smutek) -> vznikají vášně a pudy * Svobodnou vůli srovnává s vůlí kamene hozeného do vzduchu- chováme se v souladu s přírodními zákony, nikoli na základě vlastní vůle-> ovšem to neznamená, že nejsme odpovědni za své jednání. * pojmy Dobro a Zlo * Co podporuje zachování jednotlivé bytosti-> dobro (v opačném případě zlo) * Politické názory * Podporoval svobodu slova * Ještě před osvícenci mluvil o jakési ,,Společenské smlouvě“ (Nepoužil tento termín, to až Rousseau!) ale mluvil o odevzdání části svobody státu- čímž omezili svojí moc. Naopak stát je suverénní a má absolutní moc. * Náboženství * podle Spinozi byla Bible vyjevena celému lidstvu-> jazyk by měl být přizpůsoben chápání prostého lidu. * Věřil ve sjednocení Židů a křesťanů * Vliv: Ovlivnil Nietschzeho, Schopenhauera, Bergsona.

Gottfried Wilhelm Leibniz
,,Tento svět, je ze všech nejlepší“ * *1646 v Lipsku (otec notář a profesor) * studoval práva a filozofii- v 17 letech vystudoval bakaláře, ve 20 letech získal doktorát * politicky aktivní- pracoval u mohučského kurfiřta * během pobytu v Paříži studoval Descarta, Spinozu (s tím se i navštívil) * psal si s mnoho významnými lidmi (obtížné dohledat jeho myšlenky- neměl ucelený systém) * objevil v matematice diferenciální počet (přes limitu) – těsně po Newtonovi (Jiný způsob) * Nová soustava přírody, Monádologie, Teodicea * Pohyb * Pohyb je čistě relativní- závisí na pozorovateli (předestírá teorii relativity) * Descartes formuluje zákon,,o zachování pohybu“ * Leibniz tvrdí, že pohyb nelze oddělit od pojmu síly (energie)-> v případě že se těleso zastaví-> pohyb se ,,přetaví“ do jiné formy-tedy energie (my známe jako potenciální energie)-> * ,,Zákon o zachování síly“ (Nikoli jeho fyzikální formulace- jenom úvahy) * Skutečnost * Skutečnost sestává z pravých částí- ty nemůžou být do nekonečna děleny (na rozdíl od částí myšlených) * Monáda * = ,jednost“ * v Leibnizově pojetí něco jako atom zkřížený s Aristotelovou entelechií (oduševňující a formující síla živého organismu) * 1) Monády jsou body- prazáklad jsoucna jsou bodové substance- není to kontinuum * (I když smysly nám říkají, že ano- i moderní věda prokazuje, že skutečnost se skládá z bodů (atomů) a je vlastně vyplněna prázdnem) * 2) Monády jsou síly, silová centra (navázal Schopenhauer a Kant) * 3) Monády jsou duše- různě stupně- nejvyšší monáda, Bůh, má nekoneční vědomí-> je vševědoucí. * 4) Monády jsou individua- * Nejsou dvě stejné monády. * Nepřetržitá řada od nejnižší k nejvyšší. * Jsou zvenku uzavřeny (nemají ,,okna“) –vše, co se s ní a v ní děje pochází od ní samé- je to do ní vloženo božským aktem stvoření (vše pochází z jedné božské pramonády) * Předzjednaná harmonie * Leibniz zde řeší vztah myšlení a rozlehlosti (stejně jako řešil Descartes, který tvrdil, že tam vztah není) * Každá monáda má vlastní svět představ-> jak je možné že vytváří harmonický celek světa?-> * Všechny mají jeden prazáklad- Boha * Příklad s hodinami: * Představme si dvoje hodiny, které fungují bez sebemenší odchylky od sebe: * Shody lze docílit trojím způsobem * 1) Hodiny jsou spojeny nějakým zařízením, že na sobě závisí * 2) Je tu mechanik, který na ně dohlíží a reguluje je * 3) Oba stroje jsou vyrobeny s takovou přesností, že odchylka je vyloučena-> Leibnizova teorie- Bůh stojí mimo svět a nad světem. * (a např. pro Spinozu tu vůbec nejsou dvoje hodiny, protože uznával jednu božskou substanci->spíše hodiny s dvěma ciferníkama) * Teodicea * Lebniz rozlišuje tři druhy zla: Metafyzické, fyzické a mravní zlo. * Náš svět byl stvořen dokonalým Bohem, měl by být tedy dokonalý * Metafyzické zlo pochází z toho, že je svět konečný (není možné tomu při stvoření světa zabránit) * -> z toho plyne i fyzické zlo. * Protože stvořené bytosti jsou nedokonalé (kdyby byly dokonalé-> rovny Bohu) morální zlo
Empirismus

* směr převažující hlavně v Anglii * předchůdci: Roger Bacon, Duns Scotus, Wiliam Ockham, Francis Bacon, Thomas Hobbes * Isaac Newton- gravitace; Robert Boyle (chemik)

John Locke

,,Četba zásobuje naši mysl pouze materiálem vědomostí. Teprve myšlením se zmocňujeme toho, co jsme přečetli.“

* *1632 Bristol (otec právník) * studoval medicínu, státovědu na Oxfordu * poté se stal lékařem, rodinným učitelem a rádcem lorda Ashleyho (Shaftesburyho) * chvíli byl v exilu v Nizozemí, poté se vrátil zpět do Anglie

* Esej o lidském rozumu * první kritický filozof (ptá se, jestli náš rozum vůbec stačí na poznání pravdy) * tvrdil, že: Vrozené ideje neexistují (no innate ideas!) * -> ideje, pojmy, principy, které by byli dány všude a všem neexistují! * člověk se rodí jako ,,tabula rasa“ = nepopsaná deska (používá se i termín white paper) * Obsah vědomí pochází z vnějších nebo vnitřních zkušeností! * 1) Jednoduché ideje * nejjednodušší prvky našeho myšlení * a) vnější zkušenost * pramen, z něhož přicházejí do vědomí jednoduché ideje * do vědomí nepřicházejí věci jako substance, ale jako kvality * Primární: rozloha, tvar, pevnost, počet, pohyb/klid- věci jsou po této stránce takové, jaké je vnímáme (existuje souvislost mezi vnímáním a skutečností) * Sekundární: barva, chuť, vůně, teplota, zvuk – proměnlivé vlastnosti
(Locke si myslel, že tyto vjemy působí pohyb a počet malinkatých částic-> potvrzeno fyzikou) * b) vnitřní zkušenost * vědomí se obrací samo k sobě a pozoruje svojí činnost (reflexe) * poznávání (vnímání, vzpomínání, rozlišování, srovnávání) a chtění * 2) Složené ideje * vytváří se kombinováním jednoduchých idejí (něco je zelené a šťavnaté a sladké místy kyselé-> jablko (=složená idea) * vzhledem k tomu, že se jedná jen o kombinaci-neodpovídá tomu nic skutečného. * Politika * liberální myšlenky * Dvě pojednání o vládě- přirozený stav a společenská smlouva (dva základní principy) * rozlišuje moc otcovskou, politickou a despotickou * podle něj je legitimní vláda taková, která ochraňuje práva na život, zdraví a svobodu a majetek a která trestá ty občany, kteří se proti tomu provinili. * náboženská tolerance

George Berkeley

,,Být znamená, být vnímán“

* *1685 Irsko * Teolog, misionář a filozof * studia a následné učitelství v Dublinu * cestoval po světě (Evropa, ale i Bermudy) * po návratu se stal biskupem * idealista a empirik

* Pojednání o základech lidského poznání * navazuje zde na Locka ale s výhradami * Vše, co vnímáme a poznáváme je jen fenomén našeho vědomí * ,,Bytí věci tkví v tom, že je vnímána“ * Ideje přichází do vědomí od myslící ducha-> Boha * Protože je Bůh nestranný, dává všem tu stejnou ideu-> domníváme se potom, že je to reálný svět * -> nic není skutečné- jsme jen vědomím Boha * přírodní zákony jsou zákony, podle nichž bůh spojuje ideje ve všech myslích

David Hume

,,Pro člověka je přirozené chovat se tak, jako by svět opravdu existoval“

* *1711 Edinburgh (právnická rodina) * sloužil u různých britských státníků-> hodně cestoval, dělal politiku * poté dělal knihovníka v Edinburghu- zde napsal Dějiny Anglie- dílo ho proslavilo * taktéž navazuje na Locka * zabýval se i ekonomií

* Pojednání o lidské přirozenosti * rozděluje dojmy a ideje * Dojem= bezprostřední, živý vjem (spálím si ruku o sporák) * Idea= vzpomínka na dojem (vzpomínám, jak jsem si tu ruku spálila) * Představivost vytváří ideje jednoduché nebo složené- někdy ale skládáme, i když neodpovídají složení ve skutečnosti-> ale vědomí samo nevymyslí nic
(Pegas je složená idea koně a křídel -> nemá reálný základ) * Hume hledá původní ideje * Kauzualita * vlastní ,,já“ není trvalé * neustále se mění v čase * -> je to řetězení různých dojmů, které plynule navazují jeden na druhý (Co z toho jsem vlastně já?) * (podobnost s naukou Buddhy: ,,Pomíjivé je vše, co je složené“)

* Příčina X Následek * Nemůžeme říct více, než že B následuje po A, ale ani po stém pozorování nepoznáme příčinu jistě * Vnímání ukazuje jen následnost, nikoli příčinnost! * Příklad: Když bílá kulečníková koule narazí do černé-> černá se odkutálí – myslíme si, že je to způsobeno nárazem bílé koule, ale příčinu nemůžeme nikdy určit! * Hume tímto nepopírá přírodní zákony (Kámen spadne vždy, když ho pustíme), tvrdí jen, že nezažil, proč kámen vždy spadne a nemůže jistě vědět, že někdy nespadne. * (když člověk vidí stádo černých koní, nemůže tvrdit, že všichni koně jsou černí)