01 – Obchodní právo a obchodní zákoník
02 – Podnikání a obchodní firma
03 – Jednání podnikatele
04 – Základní pojmy obchodního práva
05 – Právní podmínky podnikání
06 – Živnost a živnostenské oprávnění
07 – Obchodní rejstřík, sbírka listin
08 – Obchodní společnosti, jejich vznik a zánik
09 – Veřejná obchodní společnost, komanditní společnost
10 – Společnost s ručeným omezením
11 – Akciová společnost
12 – Orgány obchodních společností
13 – Přeměny obchodních společností
14 – Zrušení obchodních společností s likvidací
15 – Obchodní závazkové vztahy
16 – Vznik závazků (postup při uzavírání smluv)
17 – Zvláštní způsoby uzavírání smluv (zadávání veřejných zakázek)
18 – Změny závazků
19 – Zajištění závazků věcně právními zajišťovacími prostředky
20 – Zajištění závazků obligačními zajišťovacími prostředky
21 – Zánik závazku splněním
22 – Zánik nesplněného závazku na základě právního úkonu
23 – Zánik nesplněného závazku na základě právní události
24 – Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
25 – Odpovědnost za vady a za prodlení
26 – Kupní smlouva a smlouva o dílu
27 – Smlouvy příkazního typu
28 – Smlouvy o dopravě
29 – Nájemní smlouvy
30 – Hospodářská soutěž, její ochrana a nekalá soutěž
31 – Kartelové právo
32 – Rozhodování sporů mezi podnikateli před soudy
33 – Rozhodování sporů mezi podnikateli v rozhodčím řízení
01 – OBCHODNÍ PRÁVO A OBCHODNÍ ZÁKONÍK

Pojem obchodního práva

– Soubor právních norem, které upravují majetkoprávní postavení podnikatelů a vztahy vznikající mezi nimi v souvislosti s jejich podnikatelskou činností – Je to součást soukromého práva, jeho kodifikace (obchodní zákoník) stojí vedle kodifikace občanského práva (občanský zákoník) = dualismus soukromého práva • Pojetí obchodního práva • Objektivní – úprava se týká obchodních smluv (obchodních aktů) • Subjektivní – úprava se týká pouze podnikatelů • Smíšené – úprava se týká podnikatelů i smluv • Obchodní zákoník • Struktura • Obecná ustanovení – základní pojmy obchodního práva • Úpravy obchodní společnosti a družstva • Úpravy obchodně závazkových vztahů • Společná, přechodná a závěrečná ustanovení • Vztah obchodního a občanského zákoníku – úprava se týká obchodních smluv (obchodních aktů) • Úpravu řeší jen jeden – výlučné používání daného zákoníku, analogické použití druhého vyloučeno • Úpravu občanský řeší obecně, obchodní dílčí aspekty – přednost má speciální úprava v obchodním • Úpravu neřeší žádný – pokud se strany nedohodnou, vychází se ze zvyklostí a ze zásad obchodního z.

Vývoj obchodního práva

• Po vzniku Československé republiky – V platnosti zůstaly zákoníky z Rakouska (Všeobecný zákoník občanský z roku 1811 a Všeobecný zákoník obchodní z roku 1863 převzatý z Německa) • Po roce 1948 – V roce 1950 byly zákoníky v souvislosti se společenskými změnami nahrazeny občanským zákoníkem • Po roce 1960 (přijetí Ústavy socialistického Československa) – Součástí práva „rozvinuté socialistické společnosti“ se staly tři samostatné, nepropojené zákoníky • Občanský zákoník – úprava vztahů mezi občany a socialistickými organizacemi a mezi občany navzájem • Hospodářský zákoník – plánovité řízení hospodářství, společenské vlastnictví, hospodaření soc. organizací • Zákoník mezinárodního obchodu – upravoval majetkové vztahy v mezinárodním obchodním styku • Po roce 1989 – V roce 1992 byl novelizován občanský zákoník a vznikl nově koncipovaný obchodní zákoník – Nový občanský zákoník by měl mít rysy komercializace právní úpravy soukromoprávních vztahů

Prameny obchodního práva

• Základní • Vnější • Mezinárodní smlouvy – závazné • Nařízení Rady a Komise ES – přímý a bezprostřední účinek • Směrnice Rady a Komise ES – povinnost splnit ve stanovené lhůtě • Vnitřní • Obchodní zákoník – postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy některé vztahy s podnikáním související • Občanský zákoník • Další • Obecně závazné právní akty – zákony o živnostenském podnikání, o státním podniku, o cenných papírech, o veřejných zakázkách, o podnikání na kapitálovém trhu, o Evropském hospodářském zájmovém sdružení, o evropské společnosti • Procesní předpisy – občanský soudní řád, o rozhodčím a výkonném řízení, o konkurzu a vyrovnání • Pomocné • Vnější – Judikatura soudů a jiných orgánů, Obchodní podmínky, Vzorové smlouvy a smluvní formuláře, Vykládací pravidla, Obchodní zvyklosti, Zásady obchodního práva
02 – PODNIKÁNÍ A OBCHODNÍ FIRMA

Podnikání a podnikatel

• Podnikání – Činnost, kterou vykonává podnikatel soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku • Podnikatel – Subjekt podnikatelské činnosti • Definice obchodního zákoníku • Osoba zapsaná do obchodního rejstříku • Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění • Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů • Osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů • Právnické osoby • Obchodní společnosti • Družstva • Ty, u nichž to stanoví zákon • Ty se sídlem mimo území ČR • Fyzické osoby • Ty, které jsou podnikatelem ve smyslu zákona – Výše jejich výnosů za dvě po sobě jdoucí období dosáhla minimálně 120 milionů Kč – Provozují živnost průmyslovým způsobem, nebo tak stanoví zvláštní předpis • Zahraniční – osoby ze členských státu EU podnikají stejně jako české fyzické osoby

Obchodní firma

– Základní identifikační znak, název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku • Význam obchodní firmy – Atribut právní subjektivity podnikatele – Ochranné označení, jež může být předmětem průmyslového vlastnictví – Speciální typ hmotného statku vyznačující osobitost podnikatele • Základní principy tvorby firmy • Nezaměnitelnost • Neklamavost • Prioritu • Zákonem stanovený povinný obsah • Firma fyzické osoby – Jméno a příjmení, může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání • Firma právnické osoby – Název – kmen splňující principy tvorby firmy, je libovolný, pokud nejsou zvláštní požadavky (např. banky) • Ochrana obchodní firmy – Každý, kdo byl dotčen na svých právech neoprávněným užíváním firmy, může se proti neoprávněnému uživateli domáhat, aby se takového jednání zdržel a odstranil závadný stav • Zdržení se jednání • Odstranění závadného stavu • Vydání bezdůvodného obohacení • Poskytnutí zadostiučinění • Náhrada škody

Sídlo podnikatele

• Sídlo právnické osoby – Sídlo musí být určeno adresou, kde skutečně sídlí a kde se s ní může stýkat veřejnost – Význam – zakládá příslušnost soudu, správce daně či jiného úřadu, může být místem plnění smlouvy • Místo podnikání fyzické osoby – Adresa zapsaná v obchodním rejstříku – osoba má k jeho užívání vlastnické nebo užívací právo a pravidelně tam vstupuje do právních vztahů se svými zákazníky
03 – JEDNÁNÍ PODNIKATELE

Projednávání vůle podnikatelského subjektu navenek vůči třetím osobám, tj. realizace právních úkonů.

Přímé jednání podnikatele

– Podnikatel projevuje navenek vlastní vůli a činí tak vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost • Jednání fyzických osob • Fyzická osoba může projevovat vůli vůči třetím osobám jen přímo, osobně • Jednání právnických osob • Právnické osoby jsou oprávněny přímo jednat • Statutární orgán - vnitřní struktura právní osoby, která jí umožní vytvořit a projevit její vůli navenek • U veřejné obchodní společnosti – všichni společníci, společ. smlouva jím může ustanovit jen některé • U komanditní společnosti – všichni komplementáři • U společnosti s ručeným omezením – jeden nebo více jednatelů, i z osob stojících mimo společnost • U akciové společnosti - představenstvo • U družstva – v závislosti na tom, kolik má družstvo členů, min. dvoučlenné představenstvo (nad 50 členů), představenstvo nebo jen předseda družstva (pod 50 členů), nebo podle stanov zákoníku (pod 5 členů)

Nepřímé jednání podnikatele

– Jednání (zastoupení), při němž se výsledky projevu vůle jedné osoby (zástupce) přičítají osobě od zástupce odlišné (zastoupenému) • Zákonné zastoupení – Mají na něj právo podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku – Vytvoří se organizační složka (např. odštěpný závod) a zástupcem je její vedoucí – Vedoucí organizační složky je ze zákona oprávněn za podnikatele činit všechny právní úkony, které se příslušné složky týkají • Smluvní zastoupení • Plná moc – Právní úkon, kterým zastoupený (zmocnitel) projevuje vůči třetím osobám, že jím určený zástupce (zmocněnec) je oprávněn za něj jeho jménem jednat v dohodnutém rozsahu – Plná moc může být udělena jedné nebo několika osobám, a to jak písemně (zákon vyžaduje, má-li úkon, který má zmocněnec činit, stanovenou písemnou formu, nebo týká-li se plná moc více úkonů) tak ústně • Prokura – Zastoupení upravené speciálně pro podnikatele, mohou ji udělit pouze podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku – Po smrti podnikatele, co prokuru udělil, prokura na rozdíl od plné moci nezaniká, trvá s omezenými podmínkami – Rozsah jednání prokuristy je upraven přímo zákonem, prokurista je oprávněn činit za podnikatele všechny právní úkony, k nimž dochází při provozu podniku • Nezmocněné jednatelství – Umožňuje, aby podnikatele zavazovalo i jednání osoby, která nebyla k provedení právního úkonu zmocněna, za daných podmínek: • Jednání muselo být uskutečněno v provozovně podnikatele • Jednající osoba k jednání jménem podnikatele nebyla oprávněna • Třetí osoba, s níž bylo jednáno, nemohla vědět, že jednající osoba k tomu nebyla oprávněna

04 – ZÁKLADNÍ POJMY OBCHODNÍHO PRÁVA

Základní pojmy obchodního práva

• Podnik – Soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání – Náleží k němu věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku, nebo k tomuto účelu sloužit mají • Vklad – Majetek, který se společník zavazuje vložit do společnosti • Peněžitý – peníze nebo jiné penězi ocenitelné hodnoty • Nepeněžitý • Jeho hospodářská hodnota je zjistitelná – je ocenitelný v korunách, hodnota je stanovena znalcem • Je hospodářsky využitelný – posuzuje se podle vztahu k předmětu podnikání společnosti • Je samostatně převoditelný – majetek, který existuje nezávisle na osobě vkladatele (např. know-how musí být zdokumentován) • Základní kapitál – Peněžní vyjádření souhrnu všech peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti • Vlastní kapitál – Vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele – Jeho výše se zjišťuje na základě účetní závěrky z hodnot, které jsou vykazovány v účetnictví společnosti • Podíl – Účast společníka na společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti – Oceňuje se mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti • Vypořádací podíl – Zjišťuje se z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní uzávěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti – Dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku • Obchodní majetek – Souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot), které patří společnosti • Čistý obchodní majetek – obchodní majetek po odečtení závazků • Obchodní jmění – Souhrn majetku společnosti a jejích závazků – Má význam především při zrušení společnosti bez likvidace, kdy ze zákona přechází obchodní jmění na jejího právního nástupce

05 – Právní podmínky podnikání

Podnikání za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Neživnostenským podnikáním jsou činnosti, z nichž se každá řídí samostatným právním předpisem.

Provozování živností

– Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem – Živnost mohou provozovat tuzemské i zahraniční fyzické i právnické osoby a fyzické osoby, jimž byl udělen statut azylanta podle zvláštních předpisů

Podmínky provozování živností

• Všeobecné podmínky provozování živnosti • Dosažení věku 18 let • Způsobilost k právním úkonům • Bezúhonnost – Bezúhonný není ten, kdo spáchal trestný čin úmyslně a byl odsouzen nejméně na rok nebo trestný čin úmyslně či z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním – Je-li trestný čin zahlazen podle trestního zákona, osoba je považována za bezúhonnou • Předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky • Předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti • Zvláštní podmínky provozování živnosti – Nemusí být splněny u všech druhů živností, ale jen tam, kde to stanoví zákon • Odborná způsobilost – Kvalifikační předpoklady pro výkon živnosti stanovené zákonem a praxe – Lze nahradit tím, že podnikatel bude ustanoví způsobilého zástupce • Jiná způsobilost – Zvláštní spolehlivost vyžadovaná u koncesovaných živností – Nelze nahradit způsobilým zástupcem

Překážky provozování živnosti

• Překážka soukromoprávní povahy – Živnost nemůže provozovat osoba, na jejíž majetek byl vyhlášen konkurz – Živnost nemůže provozovat osoba, vůči níž bylo navrženo prohlášení konkurzu, byť návrh nebyl přijat pro nedostatek majetku dostačujícího k úhradě nákladů řízení – Překážku lze prominout, nasvědčují-li poměry a chování osoby tomu, že bude řádně plnit závazky (nelze ale uplatnit u obchodních společností a družstev) • Překážka veřejnoprávní povahy – Živnost nemůže provozovat fyzická osoba, které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti, týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru

Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce

– Odpovědný zástupce provozuje živnost na jméno a účet podnikatele, ale v živnostenskoprávních věcech vystupuje ve vztahu k příslušným státním orgánům jako reprezentant živnosti odpovědný zástupce • Obligatorní odpovědný zástupce – V případech, že zákon ukládá podnikateli povinnost odpovědného zástupce ustanovit: • Podnikatelem je právnická osoba se sídlem v ČR • Podnikatelem je zahraniční právnická osoba • Podnikatelem je fyzická osoba, která nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti • Fakultativní odpovědný zástupce – U osoby, která by sice mohla provozovat živnost osobně, ale z jakéhokoli důvodu to nechce

06 – dělení Živností a živnostenské oprávnění

Dělení živností

• Ohlašovací – Mohou být provozovány již na základě ohlášení, pokud ohlašovatel splňuje podmínky stanovené zákonem • Živnosti řemeslné – Jen řemesla, která mohou ohrozit životy nebo zdraví lidí – Podmínkou provozování je odborná způsobilost získaná vyučením v oboru – Např. hodinářství, pekařství, cukrářství, pivovarnictví, pedikúra, manikúra, kosmetické služby – Ostatní řemesla jsou živ. volnými, nepatří-li mezi vázané ani koncesované, a nevyžaduje se kvalifikace • Živnosti vázané – Podmínkou provozování je odborná způsobilost získaná jinak než vyučením v oboru – Např. poskytování telekomunikačních služeb, projektová činnost ve výstavbě, provozování autoškoly, průvodcovská činnost, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, zpracování tabáku • Živnosti volné – Není vyžadována odborná ani jiná způsobilost – Např. výroba nápojů, výroba krmiv, umělecko-řemeslné zpracování kovů, stavba lodí a člunů, zprostředkování obchodu, velkoobchod, maloobchod se smíš. zbožím, organizování sportovních soutěží • Koncesované živnosti – Mohou být provozovány jen na základě státního povolení – koncese ve formě koncesní listiny – Jsou to živnosti, které mohou zvlášť výrazně ohrozit životy a zdraví lidí, majetková práva osob – Provozování střelnic, směnárenská činnost, silniční motorová doprava, taxislužba, cestovní kancelář • Živnost je provozována průmyslovým způsobem, jde-li o činnost – zahrnující v rámci jednoho pracovního procesu více dílčích činnosti, které samy naplňují znaky živnosti – využívající organizačního oddělení výkonu dílčích prací, postupů nebo úkonů a členění těchto prací podle jednotlivých profesí

Živnostenské oprávnění

– Oprávnění provozovat živnost – U ohlašovacích živností vzniká dnem ohlášení, u koncesovaných dnem nabytí právní moci koncese – Průkazem je u ohlašovacích živností živnostenský list, u koncesovaných koncesní listina • Zánik živnostenského oprávnění • Ze zákona – smrtí podnikatele; zánikem právnické osoby; uplynutím doby, byla-li daná v živnostenském oprávnění; výmazem zahraniční osoby z obchodního rejstříku; rozhodnutím živnostenského úřadu; stanoví-li tak zvláštní právní předpis • Obligatorním rozhodnutím soudu – ztratil-li podnikatel plnou způsobilost k právním úkonům; podnikatel přestal být bezúhonný; nastala překážka provozování živnosti; podnikatel o zrušení požádá; na návrh z důvodu, že podnikatel porušuje podmínky dané koncesí, živnostenským zákonem nebo předpisy; pokud zahraniční fyzická osoba nemá povolení k pobytu v ČR a oprávnění to vyžaduje • Fakultativním rozhodnutím soudu (může, ale nemusí) – podnikatel porušuje podmínky dané koncesí, živnostenským zákonem nebo předpisy; na návrh správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu; podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky; pokud podnikatel neprovede odstranění závad do jednoho roku od uložení • Rozsah živnostenského oprávnění – Činnosti, jaké je podnikatel oprávněn provozovat • Maloobchod a velkoobchod – Maloobchod je nákup a prodej zboží za účelem jeho prodeje přímému spotřebiteli, velkoobchod za účelem prodeje k další podnikatelské činnosti – Podnikatel je oprávněn také pronajímat zboží, zprostředkovávat koupi a prodej zboží v jednotlivých případech, provádět na zboží drobná přizpůsobení, provádět montáž zboží dodaného zákazníkovi, provádět servis zboží • Výrobní činnost – právo vyrábět, prodávat, opravovat, nakupovat za účelem dalšího prodeje, vyrábět a potiskovat obaly, pronajímat výrobky vlastní výroby; výrobní činnost musí převažovat nad obchodní • Činnosti poskytující služby – činnosti, při kterých podnikatel poskytuje opravy nebo údržbu věcí, přepravu osob nebo věcí, ubytování, hostinskou činnost, zastavárenskou činnost, zastavárenskou činnost a jiné; až na speciální úpravy platí stejná práva jako u výrobních činností
07 – Obchodní rejstřík, sbírka listin

Obchodní rejstřík

– Veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích • Subjekty zapisované do obchodního rejstříku • Obchodní společnosti a družstva • Osoby, u kterých to stanoví zvláštní předpis • Zahraniční osoby, u kterých to stanovuje obchodní zákoník • Fyzické osoby, u kterých to stanovuje obchodní zákoník • Výnosy nebo příjmy po zdanění dosahuje 120 milionů Kč • Provozují živnost průmyslovým způsobem • Údaje zapisované do obchodního rejstříku • U všech podnikatelů • Firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání • Předmět podnikání • Právní forma právnické osoby • U fyzické osoby rodné číslo nebo datum narození • Identifikační číslo • Jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem s uvedením způsobu, jak jménem právnické osoby jedná, a den vzniku a zániku její funkce • Skutečnosti, které stanoví právní předpis • U právnických osob podle toho, co stanovuje obchodní zákoník • Veřejná obchodní společnost – jméno, bydliště a místo podnikání nebo firma a sídlo jejích společníků • Komanditní společnost – jméno, bydliště a místo podnikání nebo firma a sídlo jejích společníků s uvedením, který je komplementářem, který komanditou a výše vkladu každého komandisty • Společnost s ručeným omezením - jméno, bydliště a místo podnikání nebo firma a sídlo jejích společníků, výše základního kapitálu, výše vkladu každého společníka, výše podílu každého společníka, jméno a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena • Akciová společnost – výše základního kapitálu, počet, druh, forma, podoba a jmenovitá hodnota akcií, jméno a bydliště členů dozorčí rady, jméno, bydliště a místo podnikání akcionáře, je-li jediný • Družstvo – výše zapisovatelného základního kapitálu a výše základního členského vkladu nebo vkladů • Státní podnik – zakladatel, výše a minimální výše kmenového jmění, kterou je podnik povinen zachovávat a určený majetek • Účinky zápisů do obchodního rejstříku • Konstitutivní zápisy – Zakládají účinky zapisovaných skutečností – Např. zápis vzniku či zániku obchodní společnosti, zápis vedoucího odštěpného závodu • Deklaratorní zápisy – Nezakládají účinky zapisovaných skutečností, tyto účinky nastávají nezávisle na zápisu do obchodního rejstříku – Např. změna v osobě statutárního orgánu, změna sídla • Princip publicity • Princip publicity ve formálním smyslu – obchodní rejstřík je každému přístupný, každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si z něj kopie a výpisy • Princip materiální publicity • Pozitivní – skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne zveřejnění; • Negativní – proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti

Sbírka listin

– Součást obchodního rejstříku, kam se zakládají informace o zapisovaném podnikateli, o nichž to stanoví zákon – Např. společenská smlouva, zakladatelská listina a zakladatelská smlouva společnosti, stanovy akciové společnosti a družstva a změny těchto dokumentů, rozhodnutí o volbě nebo jmenování a odvolání statutárního orgánu, likvidátora, vedoucího organizační složky podniku

08 – Obchodní společnosti, jejich vznik a zánik

Obchodní společnost

– Právní forma, ve které se provozuje podnikatelská činnost – Právnická osoba založená za účelem podnikání • Dělení obchodních společností • Veřejná obchodní společnost • Komanditní společnost • Společnost s ručeným omezením • Akciová společnost • Evropská společnost • Evropské hospodářské zájmové sdružení

Založení a vznik obchodní společnosti

• Založení – K založení obchodních společností dochází uzavřením společenské smlouvy, která musí mít písemnou formu a musí být podepsána všemi společníky – Obsahové náležitosti zakladatelských dokumentů jsou upraveny u jednotlivých právních forem společností – Obchodní společnost musí být založena alespoň dvěma osobami (s výjimkou společnosti s ručeným omezením a akciové společnosti) – U kapitálových společností musí být před vznikem prokázáno, že byly všechny příslušné části vkladu splaceny (nepeněžité 100%, peněžité 30%), což před vznikem spravuje správce vkladu • Vznik – Obchodní společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku – Návrh na zápis musí společnost podat do 90 dnů od založení – Návrh na zápis veřejné obchodní a komanditní společnosti podepisují všichni společnící, návrh na zápis společnosti s ručeným omezením všichni jednatelé a návrh na zápis akciové společnosti všichni členové představenstva

Zrušení a zánik obchodních společností

• Zrušení – Právní skutečnost, jež je předpokladem zániku obchodí společnosti – Může k němu dojít na základě rozhodnutí společníků nebo na základě rozhodnutí soudu (v případě závažných porušení povinností daných zákonem) • Zrušení společnosti s likvidací – likvidace obchodního jmění • Rozhodnutí společníků – uplynutím doby, dosažením účelu • Rozhodnutí soudu – dané zákonem • Neplatnost společnosti – institut, který řeší důsledky vad postupu při zakládání a vzniku společnosti, vyhlašuje ji pouze soud • Zrušení společnosti bez likvidace – pouze na základě rozhodnutí společníků tehdy, kdy dochází k přeměně společnosti (přesunu jmění na právního nástupce) • Fúze – sloučení nebo splynutí • Převod jmění na společníka - • Rozdělení – se založením nových společností; sloučením; kombinací forem • Změna právní formy – jen změna vnitřních právních poměrů a právního postavení společníků • Zánik – Společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku – Končí právní subjektivita obchodní společnosti jako právnické osoby – Ručení společníků po zániku společnosti nezaniká, za závazky společnosti společníci dále ručí do výše svého podílu

09 – Veřejná obchodní A komanditní společnost

Veřejná obchodní společnost

– Společnost, ve které min. dvě osoby podnikají pod spol. firmou a ručí za závazky společně celým majetkem – Vysoká míra osobní účasti společníka na vedení (úzká vazba mezi společníkem a společností) – Obligatorní orgán je jen statutární orgán; jsou jím všichni spol., neurčí-li společenská smlouva jen některé • Založení a vznik – Zakládá se podpisem společenské smlouvy všemi zakladateli; žádná jiná smlouva není přípustná – Vzniká po splnění podmínek zápisem do rejstříku; návrh na zápis musí být podepsán všemi společníky • Společníci – Společníkem mohou být fyzické i právnické osoby, které nejsou společníkem s neručeným omezením v jiné společnosti a které splňují podmínky dané obchodním zákoníkem • Práva společníka – právo být statutárním orgánem společnosti; právo k obchodnímu vedení této společnosti; právo rozhodovat o všech významných záležitostech společnosti • Povinnosti společníka – povinnosti se pojí s právy, využije-li je, musí jednat s péči řádného hospodáře; další povinnosti: povinnost vkladová, pov. nést ztrátu společnosti, pov. dodržovat zákaz konkurence • Vznik a zánik účasti • Vznik – uzavřením společenské smlouvy nebo přistoupením ke společnosti • Zánik – z vůle společníka (vystoupení ze společnosti a výpovědí), nebo nezávisle na vůli společníka (zánikem společnosti, smrtí nebo zánikem společníka, prohlášením konkurzu na majetek spol., postižením podílu spol., zbavením spol. způsobilosti k právním úkonům, přestane-li společník splňovat předpoklady) • Zrušení a zánik • Zrušení z obecného důvodu – vstup do likvidace dnem zrušení • Zrušení ze speciálního důvodu – týká-li se důvod zrušení jednoho společníka; vstup do likvidace uplynutím lhůty, během níž mohou zbylí společníci rozhodnout o dalším trvání společnosti • Zrušení na základě návrhu společníka – vstup likvidace dnem zrušení, zbylí společníci mají smůlu • Nástupnickou spol. fúze, rozdělení nebo změny právní formy může být veřejná nebo komanditní společnost

Komanditní společnost

– Společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu (komandisté) a jeden nebo více společníků ručí celým svým majetkem (komplementáři) – Obligatorní orgán je jen statutární orgán; jsou jím všichni spol., neurčí-li společenská smlouva jen některé • Založení a vznik – Zakládá se podpisem společenské smlouvy všemi zakladateli; žádná jiná smlouva není přípustná – Vzniká po splnění podmínek zápisem do rejstříku; návrh na zápis musí být podepsán všemi společníky • Společníci – Dvě skupiny společníků s rozdílným právním postavením ve společnosti (komplementáři – nesmí být společníci s neomezeným ručením v jiných společnostech – a komandisté – meze se nekladou) • Práva společníků – jen komplementáři – právo k obchodnímu vedení, právo být statutárním orgánem; všichni – právo na informace, na podíl ze zisku, na vypořádací podíl na podíl na likvidačním zůstatku • Povinnosti společníků – jen komandisté – vkladová povinnost; jen komplementáři – zákaz konkurence, všichni – povinnost podílet se na úhradě ztráty společnosti (u komandistů to musí stanovit smlouva) • Vznik a zánik účasti • Vznik – všichni (originárně) – uzavřením společenské smlouvy nebo přistoupením ke společnosti; komplementáři (derivativně) – dědění, přechod podílu na právního nástupce; komandanti (derivativně) – jako u komplementářů, navíc převodem podílu • Zánik – všichni – zánik společnosti, smrt nebo zánik společníka, prohlášením konkurzu na majetek spol., postižením podílu); komandisté – vyloučením, převod obchodního podílu, dohoda o ukončení účasti; komplementáři – vystoupením; výpovědí; vyloučením, omezením způsobilosti, nesplněním předpokladů • Zrušení a zánik – Zanikne-li účast všech komplementářů, je důsledkem zrušení společnosti s likvidací – Zanikne-li účast všech komandistů, mohou se zbylí komplementáři dohodnout na přeměně ve veřejnou obchodní společnost; zbude-li jen jeden, může převzít jmění společnosti – Nástupnickou spol. fúze, rozdělení nebo změny právní formy může být veřejná nebo komanditní společnost

10 – Společnost s ručeným omezením

Společnost s ručeným omezením

– Společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky do zapsání vkladů • Založení a vznik – Zakládá-li společnost více osob, uzavírá se společenská smlouva, zakládá-li ji jedna osoba, nahrazuje smlouvu zakladatelská listina – Náležitosti smlouvy i listiny je firma, sídlo, určení společníků, předmět podnikání, výše základního kapitálu, určení správce vkladu, určení právních jednatelů společnosti, členů dozorčí rady • Práva a povinnosti společníků • Společník musí na společnosti mít obchodní podíl, • Práva – základní práva – právo účastnit se na řízení společnosti a kontroly její činnosti; právo požádat soud, aby vyslovil neplatnost usnesení valné hromady; právo podat žalobu jménem společnosti; právo nakládat s obchodním podílem; právo ukončit účast na společnosti; majetková práva – právo na podíl ze zisku, na vypořádací podíl, na podíl na likvidačním zůstatku, právo k účasti na zvýšení základního kapitálu • Povinnosti – povinnost splatit vklad, příplatková povinnost, ručební povinnost, zákaz konkurence • Vznik a zánik účasti • Vznik • originárně – nabytí členství při vzniku společnosti a při přistoupení do společnosti • derivativně – převod a přechod obchodního podílu • Zánik • za trvání společnosti – převod podílu, dohoda, smrt nebo zánik společníka, vyloučení, rozhodnutí soudu • při zániku společnosti • Orgány • Valná hromada – tvořena všemi společníky, provádí usnesení, je-li přítomna polovina všech hlasů – Zvýšení a snížení základního kapitálu – rozhoduje 2/3 všech hlasů; probíhá buď novými vklady nebo z vlastních zdrojů z pasiv společnosti • Jednatel – statutární orgán společnosti, nemusí to být společník; musí mu být aspoň 18 let, musí být právně způsobilý, bezúhonný, nesmí nastat překážka provozování živnosti ani překážka výkonu funkce • Dozorčí rada – fakultativní orgán; vytvořena, stanoví-li to společenská smlouva • Zrušení a zánik – Obecné případy – Situace, kdy se všechny vklady ocitnou v rukou jednoho společníka a vklady nejsou splaceny – nepřevede-li je na jinou osobu do tří měsíců nebo vklady nesplatí, soud společnost bez návrhu zruší s likvidací – Situace, kdy na společnost přejde obchodní podíl a ta s ním nenaloží podle zákona • Přeměny • Fúze – připuštěno sloučení s akciovou společností, nástupnická společnost může bát akciová nebo s ručeným omezením • Převod jmění na společníka – jen v případě, že jeho podíl představuje nejméně 90% • Změna právní formy – možnost změny na veřejnou, komanditní, akciovou společnost i družstvo

11 – Akciová společnost

Akciová společnost

– Společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě; společnost za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem; akcionář za její závazky neručí • Založení a vznik – Zakládá se zakladatelskou listinou (jediný zakladatel) nebo zakladatelskou smlouvou (alespoň dva zakladatelé); obě vyžadují notářský zápis • Postupné (sukcesivní) založení – tvorba základního kapitálu (min. 20 mil. Kč) veřejnou nabídkou akcií; kapitál převyšuje hodnotu zakladateli upsaných akcií; v praxi se kvůli riziku moc nepoužívá • Jednorázové (simultánní) založení – tvorba základního kapitálu (min. 2 mil. Kč) bez veřejné nabídky akcií; zakladatelé upisují akcie na celý základní kapitál – Po uzavření zakladatelského dokumentu musí dojít ke schválení prospektu cenného papíru Komisí pro cenné papíry – Ustavující valná hromada – schvaluje upisování akcií nad rámec základního kapitálu – Výsledkem založení jsou stanovy akciové společnosti • Akcionáři • Práva akcionářů – právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní, právo na podíl na zisku (dividenda) • Povinnosti akcionářů – povinnost splatit včas emisní kurz akcií nejpozději do roka od vzniku společnosti • Orgány • Valná hromada – kolektivní orgán, který tvoří všichni akcionáři; koná se neméně jednou za rok; je schopna usnášení, pokud jsou přítomni akcionáři mající akcie, jejichž hodnota přesahuje 30% základního kapitálu • Představenstvo – statutární orgán společnosti, který řídí její činnost a jedná jejím jménem navenek • Dozorčí rada – kontrolní orgán společnosti; má právo svolat valnou hromadu, je-li to žádoucí; počet jejích členů musí být dělitelný třemi • Zrušení a zánik – Platí obecná pravidla, speciálně se upravuje jmenování a odvolání likvidátora a způsob rozdělení likvidačního zůstatku

Cenné papíry

• Korporační cenné papíry – Papíry, do kterých jsou inkorporována práva a povinnosti akcionáře • Akcie – podílnický, účastnický, deklaratorní, investiční papír • Kmenové akcie – akcie, které inkorporují práva a povinnosti akcionáře, aniž by obsahovaly jakákoli zvláštní práva • Prioritní akcie – akcie, s nimiž jsou spojena přednostní práva týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku akciové společnosti • Akcie může společnost vydat, je-li základní kapitál společnosti zapsán v obchodním rejstříku a je-li plně splacen emisní kurs akcie, jinak může vydat další cenné papíry • Další cenné papíry • Zatímní list – nahrazuje všechny akcie jednoho druhu, jejichž emisní kurs akcionář dosud nesplatil; až to splní, předloží zatímní list k výměně za akcie • Poukázky na akcie – nahrazují akcie do doby, než je zvýšený kapitál zapsán do obchodního rejstříku • Další druhy cenných papírů • Dluhopisy – je s nimi spojeno právo na výnos z dluhopisu a právo požadovat splacení dlužné částky určené v hodnotě dluhopisu; vyměnitelné dluhopisy lze navíc vyměnit za akcie; prioritní dluhopisy v sobě mají navíc právo na přednostní upisování akcií; podřízené dluhopisy jsou takové dluhopisy, jejichž pohledávky budou např. v případě likvidace uspokojeny až nakonec • Opční listy – jsou s nimi spojena některá práva jinak spojená s akcií – přednostní právo na upisování akcií a přednostní právo na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů • Kupony – může s nimi být pevně spojeno právo na výnos z akcie, zatímního listu, dluhopisu nebo podílového listu

12 – Orgány obchodních společností

Orgány obchodních společností obecně

– Osoby nebo skupiny osob, které plní úlohy společnosti ve vztahu k třetím osobám nebo uvnitř společnosti. – Zákon umožňuje uzavřít smlouvu o výkonu funkce, jíž je možné odchylně od obchodního zákoníku upravit vzájemná práva a povinnosti společnosti a osoby. – Hlasování per rollam – umožňuje přijímat usnesení mimo zasedání orgánu společnosti, povoluje-li to společenská smlouva a jsou-li všichni členové pro

Obligatorní orgány

– Orgány, jejichž existenci vyžaduje zákon • Statutární orgán – Právnická osoba jím jedná – U osobních obchodních společností mají postavení statutárního orgánu všichni společníci – U kapitálových obchodních společností mohou být statutárním orgánem jak společníci, tak třetí osoby • Shromáždění všech společníků – U kapitálových obchodních společností je označován jako valná hromada – Společníci se účastní na jeho činnosti – Nikdy nemá právo jednat jménem společnosti – to je na statutárním orgánu

Fakultativní orgány

– Orgány, které vznikají z vůle společníků, i když zákon jejich zřízení nevyžaduje • Dozorčí orgán – Obligatorní jen u akciové společnosti – Sleduje a kontroluje statutárních orgánů, dohlíží na uskutečňování podnikatelské činnosti a kontroluje hospodaření společnosti

Zákaz konkurence

– Osoby podléhají zákazu konkurence, který zabraňuje v nepoctivém a spekulativním jednání na úkor společnosti – V případě porušení je osoba povinna vydat prospěch ze zakázaného obchodu, převedla tomu odpovídající práva na společnost a nahradila škodu

13 – Zrušení obchodních společností BEZ likvidacE (přeměna)

Může k ní dojít jen na základě dobrovolného rozhodnutí společníků, a to tehdy, pokud přechází obchodní jmění společnosti na jejího právního nástupce (přeměna společnosti). Je to možné i v případě, zrušuje-li se společnost, je-li její majetek příliš malý na úhradu nákladů konkurzu, který na ní byl uvalen.

Fúze

– Zanikající i nástupnické společnosti musí mít stejnou právní formu, nestanoví-li zákon jinak • Sloučení • Splynutí

Převod jmění na společníka

– Připouští se jen tehdy, jde-li o převod na tuzemského společníka • Veřejná obchodní společnost – jen tehdy, jsou-li v ní dva společníci a na straně jednoho je důvod pro zrušení společnosti • Komanditní společnost – jen tehdy, pokud zaniká účast komandistů a zůstává jediný komplementář • Společnost s ručeným omezením – jen na společníka, jehož podíl představuje nejméně 90% • Akciová společnost – jen na akcionáře, hodnota jehož akcií přesahuje 90%

Rozdělení

– Rozděluje-li se akciová společnost nebo společnost s ručeným omezením, je povinna nechat ocenit svoje jmění posudkem znalce • Založením nových společností • Sloučením • Kombinací forem

Změna právní formy

– Nedochází k přeměně celé společnosti, jen právních poměrů uvnitř a právního postavení společníků • Osobní obchodní společnosti – rozhodují o ní všichni společníci • Kapitálové obchodní společnosti – stačí souhlas valné hromady

14 – Zrušení obchodních společností s likvidací

Základ likvidace

• Rozhodnutí společníků – Uplynutím doby, na kterou byla společnost založena – Dosažením účelu, pro který byla založena – Dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy rozhodnutí bylo přijato • Rozhodnutí soudu – V uplynulých letech se nekonala valná hromada, – Pozbytí oprávnění k podnikatelské činnosti – Zaniknou předpoklady pro vznik společnosti, nebo vzniknou nepřekonatelné rozpory mezi společníky – Společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond – Společnost porušuje povinnost vykonávat činnost, kterou podle předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby – Společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Likvidace

– Likvidací obchodní společnosti se rozumí likvidace jejího obchodního jmění – Cílem je uspokojení všech věřitelů a rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky • Likvidátor – Likvidátora jmenuje statutární orgán nebo při zbytečných odkladech soud – Může jím být jen fyzická osoba, nestanoví-li zákoník nebo předpis jinak • Průběh likvidace – Likvidátor sestaví likvidační účetní rozvahu a soupis jmění, oznámí vstup společnosti do likvidace všem věřitelům – Přednostně uspokojí mzdové nároky zaměstnanců společnosti • Likvidace nepředlužené společnosti – společnost má majetek, který stačí k úhradě všech závazků – Likvidátor sestaví návrh na rozdělení zůstatků mezi společníky – Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku • Likvidace předlužené společnosti – společnost má majetek, který nestačí k úhradě všech závazků • Likvidátor zpeněží majetek – Likvidace končí použitím prostředků z výtěžku z prodeje majetku společnosti k uspokojení věřitelů • Likvidátor nezpeněží majetek – Nabídne zůstatek věřitelům k úhradě dluhů podle pořadí splatnosti jejich pohledávek – Likvidace končí převzetím majetku společnosti věřiteli společnosti k úhradě jejich pohledávek – Likvidátor je povinen do 30 dnů po skončení likvidace podat návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku – Zjistí-li se po skončení likvidace neznámý majetek, likvidace se obnoví

15 – Obchodní závazkové vztahy

Závazkové právní vztahy

– Právní vztahy, v nichž osoba (věřitel) má právo na určité plnění (pohledávku) od jiné určité osoby (dlužníka) a právo tuto pohledávku v sobě splatnosti požadovat a dlužník má povinnost tento dluh věřiteli splnit, jeho právo uspokojit – Závazky mohou vznikat ze smluv, z nedovoleného jednání nebo na základě jiných právních skutečností • Rysy • Individuálně určený počet subjektů – minimálně dva subjekty, na jejich stranách může být i více osob • Relativní povaha závazkového vztahu – souhrn práv a povinností, jejichž základem je povinnost něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět • Vzájemnost práv a povinností – právu jednoho subjektu odpovídá povinnost druhého • Majetkový charakter – plnění musí být schopno hospodářského ocenění • Druhy • Podle počtu subjektů • Jednoduché – na straně věřitele i dlužníka vystupuje jedna osoba • Společné – na jedné či obou stranách vystupuje osob několik • Dílčí (dluhy) – každý ze spoluvěřitelů má právo požadovat od dlužníků pouze splnění svého podílu a každý ze spoludlužníků je povinen splnit věřiteli jen na něj připadající část dluhu • Solidární – každý ze spoluvěřitelů má právo požadovat plnění v celém rozsahu na kterémkoli ze spoludlužníků • Nedílné – předmět plnění je nedělitelný a vyžaduje nedílnou činnost spoluvěřitelů a spoludlužníků • Podle určení předmětu (dluhu) a podle způsobu plnění • Individuální (určení předmětu jej odlišuje od jiných předmětů, např. auto podle čísla motoru), generické - druhové (určení předmětu plnění jej odlišuje od plnění jiného druhu) a alternativní (dává osobě oprávnění určit předmět nebo způsob plnění z několika možných) • Vzájemné (strany si poskytují vzájemný prospěch) a jednostranné (jedna str. práva, druhá povinnosti) • Závazky s plněním jednorázovým (dluh splněn naráz, jinak jde o plnění částečné nebo ve splátkách), opakovaným (plnění v intervalech, např. nájemné) a nepřetržitým (např. pečování o uskladněné věci) • Závazky ve prospěch třetího – ze smluv vznikají i práva třetí osobě, která není smluvní stranou • Podle právních odvětví – občanskoprávní, obchodní, pracovněprávní, rodinně právní

Obchodní závazkové vztahy

• Druhy • Relativní – je pro ně určující povaha subjektů těchto vztahů • Vztahy mezi podnikateli týkající se podnikatelské činnosti • Vztahy mezi státem nebo samosprávní jednotkou a podnikateli týkající se veřejných potřeb • Absolutní – je pro ně určující předmět těchto vztahů • Vztahy mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem a společností a mezi společníky • Vztahy mezi zakladateli družstva, mezi členem družstva a družstvem a mezi členy družstva • Vztahy mezi obchodní společností nebo družstvem a jejím statutárním orgánem nebo jeho členem • Vztahy burzovních obchodů a smluv týkajících se cenných papírů • Vztahy ze smluv vyjmenovaných taxativně (smlouva o prodeji podniku, o úvěru, o kontrole…) – Vztah stran se může na základě jejich dohody řídit obchodním zákoníkem, i když mu normálně podřízeny nejsou (jedna ze stran není podnikatelem), ale nesmí se tím zhoršit právní postavení jedné ze stran a i tak nemohou úplně vyloučit aplikaci občanského zákoníku – Na vztah, ve kterém figuruje zahraniční subjekt, se bude aplikovat ustanovení obchodního zákoníku v případě, že se vztah řídí českým právem, ať již proto, že si jeho použití strany dohodly, nebo proto, že je jako rozhodné určily kolizní normy

16 – Vznik závazků (postup při uzavírání smluv)

Smlouva je nejčastější důvod vzniku obchodních závazkových vztahů. Jejím předmětem je určitý, vymezený převod věcí z jedné strany na druhou, provedení činností jednou stranou pro druhou, nebo poskytnutí jiného určitého plnění.

Návrh a přijetí smlouvy

– Je třeba, aby jedna ze stran učinila návrh na uzavření smlouvy a druhá tuto nabídku (objednávku) přijala • Náležitosti návrhu – Musí být dodatečně určitý – Musí z něj vyplývat vůle navrhovatele být vázán v případě jeho přijetí – Musí být určen jedné nebo více určitým osobám • Akceptační lhůta – Konkrétní délka lhůty pro přijetí návrhu – Nemusí být obsažena v návrhu, pak je jej třeba přijmout v době přiměřené – Kdy začíná běžet, záleží na formě návrhu • Telegraficky – lhůta běží od odeslání • Dopisem – běží od data uvedeného v dopise (není-li uvedeno, tak od data na obálce) • Telefonicky, faxem, e-mailem – běží od okamžiku, kdy návrh dojde druhé straně

Zrušení, odvolání a zánik návrhu smlouvy

• Zrušení – Je možné, dojde-li projev o zrušení osobě, které je určen, dříve než návrh na přijetí • Odvolání – Je možné do doby, než adresát odešle přijetí návrhu – Není možné, je-li neodvolatelnost v návrhu vyjádřena nebo je-li v návrhu stanovena lhůta pro jeho přijetí • Zánik – Uplynutím akceptační lhůty, je-li uvedena – Uplynutím tzv. přiměřené doby, není-li uvedena akceptační lhůta – Dojitím odmítnutí návrhu

Uzavření smlouvy

• Včasné přijetí – přijetí návrhu představuje dohodu o celém jeho rozsahu • Opožděné přijetí – ke vzniku smlouvy se vyžaduje výslovný souhlas navrhovatele • Přijetí s doplňky – přijetí návrhu s doplňky představuje odmítnutí návrhu a zároveň nový návrh smlouvy, vyžaduje se souhlas navrhovatele

Forma smlouvy

• Písemná – Nutná, stanoví-li to zákon (např. smlouva o budoucí smlouvě, o prodeji podniku, o koupi najaté věci) – Nutná, projeví-li alespoň jedna ze stran vůli, aby byla smlouva uzavřená písemně • Ústní – Možná, není-li nutná písemná smlouva

17 – Zvláštní způsoby uzavírání smluv (zadávání veřejných zakázek)

Veřejný návrh na uzavření smlouvy

– Návrh na uzavření smlouvy, který nemá konkrétního adresáta – Smlouva je uzavřena s první osobou, která navrhovateli oznámí, že návrh přijímá; nelze vybírat mezi příjemci – Pokud navrhovatel potvrdí příjemci uzavření smlouvy po lhůtě vyplývající z návrhu a obchodního zákoníku, musí uzavření smlouvy potvrdit příjemce

Obchodní veřejná soutěž

– Nástroj umožňující uzavření maximálně výhodné smlouvy – Jde o vyhlášení soutěže o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy, který musí odpovídat určitým podmínkám – Kritéria výběru nejvhodnějšího návrhu si stanoví sám vyhlašovatel – Výherce soutěže vyrozumí vyhlašovatel o přijetí návrhu smlouvy, ostatní o tom, že jejich návrhy byly odmítnuty

Veřejné zakázky

– Zakázky zvláštních druhů, které zadává nebo na jejichž zadávání se podílí veřejný zadavatel • Zadavatelé • Veřejní – Česká republika, uzamkni samosprávní celky, městské obvody, Česká televize, ČNB… • Právnické a fyzické osoby – zadávají-li zakázku alespoň z 50% financovanou veřejným zadavatelem • Speciální zakladatelé – podnikatelé působící v sektoru vodního hospodářství, energetiky, dopravy nebo telekomunikací, kteří jsou ovládáni veřejným zakladatelem, nebo je jejich podnikání podmíněno oprávněním uděleným ze zákona • Druhy • Podle předmětu • Veřejné zakázky na dodávky – koupě zboží, nájem zboží, montáž zboží • Veřejné zakázky na stavební práce – nová stavba, změna stavby, udržovací práce na stavbě, odstranění stavby, montážní práce spojené se stavbou • Veřejné zakázky na služby – zakázky, které nejsou na dodávky ani na služby; předmětem je dodání zboží nebo provedení stavby, ale i poskytnutí služeb, jejichž cena převýší cenu dodávky nebo stavby • Podle ceny předmětu • Do dvou milionů korun – z právního hlediska nejde o veřejné zakázky, ale způsob zadání je podobný • Nad dva miliony korun – podle limitů stanovených podle charakteru zakázky a zadavatele se dělí na nadlimitní a podlimitní • Průběh uzavírání smlouvy – zadávací řízení • Typy řízení • Podle volby zadavatele zakázky • Otevřené řízení • Užší řízení – vhodné, předpokládá-li se velký počet zájemců o účast – jejich redukce • Jednací řízení – vyjednávání mezi zadavatelem a dodavateli; nutné splnit zákonem stanov. podmínky • Jednací řízení s uveřejněním • Jednací řízení bez uveřejnění – zahájeno výzvou k jednání • Subjekty • Dodavatel – osoba, která poskytuje služby, dodává zboží, nebo provádí práce • Zájemce – dodavatel, který se účastní v užším řízení nebo v jednacím řízení • Uchazeč – dodavatel, který se účastní v otevřeném řízení • Průběh • Zahájení – oznámením řízení nebo výzvou k jednání (u jednacího bez uveřejněním) • Nabídky – nabídkou se rozumí návrh smlouvy, jeden uchazeč může podat pouze jednu nabídku • Vyhodnocení – posuzuje a hodnotí nabídky, uchazeči s tou nejlepší udělí zakázku • Uzavření písemné smlouvy – dojde k němu, neobdrží-li od uchazeče zadavatel do 15 dnů námitky • Dohled – Provádí ho Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na základě vlastního podnětu nebo návrhu stěžovatele – Návrh lze podat proti zadávacím podmínkám, obsahu oznámení zadávacího řízení nebo obsahu výzvy k podávání nabídek; vyloučení uchazeče z řízení; zadání veřejné zakázky; použití druhu zadávacího řízení
18 – Změny závazků

Změna obsahu

– Může k ní dojít na základě dohody stran – Návrh na změnu musí být přijat včas a řádně

Změna v subjektech

• Postoupení pohledávky – Dohoda mezi věřitelem (postupitelem) a třetí osobou (postupníkem), na jejímž základě přechází na třetí osobu spolu s postoupenou pohledávkou i její příslušenství a všechna práva s ní spojená – Souhlasu dlužníka při postoupení pohledávky není nutná – Nelze postoupit pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele; jejíž obsah by se změnou věřitele změnil; která nemůže být postižena výkonem rozhodnutí; jejíž postoupení by bylo rozporu s dohodou mezi věřitelem a dlužníkem – Forma dohody o postoupení musí být písemná • Převzetí dluhu – Dohoda dlužníka s třetí osobou, která přijímá jeho dluh a nastupuje v závazkovém vztah na jeho místo – Souhlas věřitele s převzetím dluhu je nutný – Forma dohody o převzetí dluhu musí být písemná, souhlas věřitele stačí ústní • Přistoupení k závazku • Dohoda věřitele s třetí osobou, na jejímž základě se třetí osoba zavazuje, že se stane dlužníkem vedle dlužníka původního; souhlas původního dlužníka není nutný; Forma dohody o přistoupení musí být písemná • Dohoda dlužníka s třetí osobou je také možná, věřitel pak nemá přímé právo vůči jednotlivým dlužníkům zvlášť • Poukázky – Trojstranný právní vztah, na jehož základě opravňuje osoba, která poukázku vydala (poukazatel), poukazníka, aby přijal plnění od poukázaného (např. banky) – Dokud poukázaný poukázku nepřijme, poukazníkovi vůči němu nevzniká přímý nárok a poukazatel má právo poukázku odvolat

19 – Zajištění závazků věcně právními zajišťovacími prostředky

Zajišťovací prostředky jsou v širším smyslu prostředky, které posílí právní postavení věřitele v jeho vztahu vůči dlužníkovi a uplatňují se v případě, že dlužník nesplní svůj závazek včas a řádně. Mezi věcně právní zajišťovací prostředky patří zástavní právo k věcem, zatavení pohledávky, podzástavní právo, zástavní právo k obchodnímu podílu a zadržovací právo.

Zástavní právo

– Slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh z této pohledávky nebude včas a řádně splněn – věřitel se může uspokojit z výtažku z peněžní zástavy • Vznik zástavního práva – Vzniká na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, ze zákona nebo na základě písemné zástavní smlouvy – U nemovitých věcí vzniká zástavní právo vkladem do katastru nemovitostí, u movitých odevzdáním zástavnímu věřiteli • Zástavní smlouva – musí obsahovat specifikaci zástavy a specifikaci pohledávky, která je zástavním právem zajišťována; u věcí nemovitých, hromadných nebo u souboru věcí musí být sepsána ve formě notářského zápisu • Objekt zástavy – Věc movitá, věc nemovitá, podnik, jiná hromadná věc, soubor věcí, pohledávka (peněžitá i nepeněžitá), obchodní podíl, cenný papír • Subjekty zástavy • Zástavní věřitel – je oprávněn po převzetí zástavy držet ji a povinen řádně se o ni starat; nesmí ji zneužívat, ani si nechat její přírůstky, pokud se na tom se zástavcem nedohodne; odpovídá za škodu • Zástavní dlužník – je povinen zdržet se jakéhokoli jednání, kterým by docházelo ke zhoršování zástavy v neprospěch zástavního věřitele; je povinen doplnit zajištění věřiteli, pokud ho o to oprávněně požádá • Zánik zástavního práva – Zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zástavy, vzdáním se zástavního práva úkonem věřitele, uplynutím doby, na kterou byla zástavní právo zřízeno, složením ceny zástavy dlužníkem nebo zástavcem zástavnímu věřiteli, písemnou dohodou • Zvláštní zástavy • Zástavní právo v obchodním podílu – Musí být zapsáno do obchodního rejstříku, na což může podat návrh zástavní věřitel i zástavce, k návrhu je potřeba přiložit smlouvu o zastavení a souhlas valné hromady, je-li potřebný souhlas k převodu obchodního podílu – Společník, jehož podíl byl zastaven, má práva spojená s účastí ve společnosti i nadále, jen plnění spojená se zastaveným podílem přechází na věřitele – Není-li zastavená pohledávka včas a řádně splněna, zástavní věřitel je oprávněn bez souhlasu hromady podíl na náklad dlužníka prodat v obchodní veřejné soutěži nebo dražbě • Zástavní právo k cenným papírům – Ke vzniku je třeba písemná zástavní smlouva a opatření zastavovaného cenného papíru zástavním rubopisem, zástavní věřitel takový cenný papír nesmí dále převádět – Zastavený papír může místo věřitele uschovat třetí osoba (opatrovatel)

Podzástavní právo

– Dojde k němu tehdy, je-li zastavená pohledávka již zajištěna zástavním právem k věci – Není k němu potřeba souhlas vlastníka zastavené věci, ale musí se mu to oznámit

Zadržovací právo

– Zadržovací právo vůči cizí věci má ten, kdo je povinen tuto věc vydat, avšak zároveň ho má vůči tomu, komu má věc vydat, splatnou pohledávku – Nemá ho ten, kdo má u sebe movitou věc neprávem, ani ten, kdo má naložit s věcí způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího práva

20 – Zajištění závazků obligačními zajišťovacími prostředky

Obligační zajišťovací prostředky

• Smluvní pokuta – Samostatná majetková sankce sjednaná mezi smluvními stranami pro případ porušení smluvních povinností – Není-li dohoda jiná, strana, která povinnost porušila, je povinna zaplatit sankci i poté, co později povinnost splnila – Není-li dohoda jiná, věřitel může požadovat jen smluvní pokutu, nikoli náhradu škody • Ručení – Vzniká písemným prohlášením třetí osoby vůči věřiteli, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek – Ručitel má právo požadovat sdělení o výši ručením zajištěné pohledávky; uplatnit všechny námitky, k jejichž uplatnění by byl oprávněn dlužník – Věřitel zásadně požaduje splacení dluhu na dlužníkovi, jen když tomu ten nevyhoví, obrátí se věřitel na ručitele – Když ručitel splní závazky dlužníka, přechází na něj vůči dlužníkovi práva věřitele • Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů – Věřiteli vzniká právo na výplatu srážek plátcem mzdy za podmínek sjednaných v písemné dohodě s dlužníkem od okamžiku, kdy věřitel tuto písemnou dohodu plátci mzdy předložil • Zajišťovací převod práva – Dlužník je zástavce jako u zástavního práva, ale zůstává vlastníkem své věci – Dostane-li se dlužník do prodlení se splněním závazku, může věřitel realizovat právo a z výtěžku realizace uspokojit svoji pohledávku vůči dlužníkovi • Zajišťovací postoupení pohledávky – Charakteristickým rysem je časová omezenost postoupení vázaná na existenci hlavního dluhu dlužníka vůči věřiteli – Postupitelem může být i třetí osoba – Po zániku hlavního dluhu má věřitel povinnost převést pohledávku zpět na dlužníka (postupitele) • Bankovní záruka – Ke vzniku je třeba, aby banka učinila ve formě záruční listiny písemné prohlášení o tom, že uspokojí věřitele v případě, že dlužník nesplní svůj závazek vůči věřiteli – Banka ručí za splnění zajištěného závazku do výše a za podmínek stanovených v záruční listině – Může být poskytnuta na dobu neurčitou, nebo její trvání může být v záruční listině omezeno • Uznání závazku – Jednostranný právní úkon dlužníka vůči věřiteli, který je třeba provést písemnou formou – Uznat lze i promlčený závazek, když o skutečnosti promlčení dlužník ví – Uzná-li dlužník svůj závazek, dochází k přetržení běhu promlčecí doby a začne běžet nová čtyřletá lhůta, ale bez ohledu na cokoli skončí po uplynutí 10 let ode dne, kdy začala běžet poprvé • Jistota – V případě, že zákon ukládá povinnost dát jistotu, je dlužník povinen přiměřeným způsobem svůj závazek vůči věřiteli zajistit – Pokud je jako jistota poskytována nějaká věc nebo právo, zajišťovací hodnota činí dvě třetiny odhadní ceny

21 – Zánik závazku splněním

Zánik závazku splněním a jeho náležitosti

– Nejčastější způsob zániku závazku, musí zaniknout řádně a včas – Závazek zanikne splněním za předpokladu, že dlužník poskytuje věřiteli to, co je předmětem závazku, dohodnutým nebo stanoveným způsobem a ve stanoveném místě • Řádně – Není-li závazek splněn řádně, jde o vadné plnění, pak nedojde k zániku závazku, ale ke změně závazku a závazek zanikne až splněním povinností, které vyplývají z odpovědnosti za vady • Místo – jeho určení je nepodstatné, ale nutné; není-li stanoveno, je dlužník povinen plnit závazek ve svém místě podnikání nebo v bydlišti • Včas – Doba plnění není podstatná, ale nutná; není-li stanovena, k plnění je dlužník věřitelem vyzván (třeba hned po uzavření smlouvy) – Doba plnění může být stanovena ve prospěch: • Dlužníka – opravňuje dlužníka plnit dříve, než je určen termín plnění, a věřitel to nemůže odmítnout • Věřitele – opravňuje věřitele žádat dlužníka o splnění před daným termínem a dlužník nemá na výběr • Obou – závazek musí být splněn právě ve stanovené době plnění

Zánik speciálních závazků

• Zánik vzájemných závazků – Zákon stanovuje zásadu tzv. současného plnění závazků – plnění se může domáhat pouze ta strana, která svou povinnost již splnila nebo je tak schopna učinit zároveň s druhou stranou – Straně, která je povinna plnit dříve, než své povinnosti splní druhá strana, poskytuje zákon přiměřenou ochranu – Při neplnění druhé strany může první strana uplatnit právo odepřít plnění a právo odstoupit od smlouvy • Zánik alternativních závazků – Závazky, které lze splnit několika způsoby, způsob by se měl dohodnout ve smlouvě – Není-li způsob dohodnut, možnost volby má dlužník

Zvláštní plnění

• Částečné plnění – Je možné, neodporuje-li povaze závazku – Je-li závazek splněn jen z části, zůstává co do zbytku nesplněn s důsledky, které se váží k prodlení s plněním • Plnění závazku pomocí jiné osoby, než je dlužník – Dlužník může použít ke splnění závazku někoho jiného, ten má odpovědnost, jako by plnil osobně – V rámci pracovního poměru musí zaměstnanec plnit své povinnosti jen osobně – Onou třetí osobou nemusí být podnikatel, mezi dlužníkem a třetí osobou není je volitelný právní vztah – Některé smluvní typy tento druh plnění omezují nebo vylučují

22 – Zánik nesplněného závazku na základě právního úkonu

K zániku závazku může dojít i tehdy, nedojde-li k jeho splnění.

Odstoupení od smlouvy

– Jednostranný úkon dlužníka nebo věřitele, jehož účinnost není podmíněna souhlasem druhé strany – K účinkům odstoupení od smlouvy patří zánik všech práv a povinností vyplývajících ze smlouvy; zůstává zachován nárok na náhradu škody, pokud vznikla škoda porušením smlouvy; lze uplatnit nárok na smluvní pokutu; poskytnutá plnění je třeba vrátit • Vyplývá ze smlouvy – podmínky, za kterých lze odstoupit ze smlouvy, jsou stanovené ve smlouvě • Vyplývá ze zákona • Prodlení dlužníka nebo věřitele • Podstatné porušení smlouvy – odstoupit lze hned; např. nezájem jedné smluvní strany na plnění smlouvy nebo vědomost strany, která smlouvu porušila, o tom, že druhá nebude mít na plnění zájem • Nepodstatné porušení smlouvy – lze odstoupit za podmínky poskytnutí přiměřené lhůty k plnění • Vadné plnění • Odstupné – Odlišné od odstoupení od smlouvy; zaplacení určité konkrétní částky za účelem zrušení smlouvy – K zániku závazku je třeba zaplatit sjednanou částku a oznámit druhé straně, že dochází k zrušení smlouvy

Dodatečná nemožnost plnění

– Povinnost dlužníka zanikne, stane-li se plnění, které původně při uzavírání smlouvy bylo možným, následně nemožným – Musí být objektivní (nezávislá na osobě a vůli dlužníka), aby zanikl závazek; byla-li by subjektivní (za dlužníka plnění poskytne věřiteli jiná osoba), závazek zásadně nezaniká – Může nastat i částečná nemožnost plnění, pokud se stane po uzavření smlouvy část dělitelného závazku nemožnou; zbytek závazku není dotčen – Závazek z tohoto důvodu zaniká okamžikem, kdy dojde věřiteli oznámení o okolnostech, které k důvodu vedou

Započtení pohledávek

– Dochází k němu tehdy, mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, a jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení – Musí být splněny podmínky: započtení musí být přípustné (nelze započíst pohledávku na náhradu škody na zdraví), musí se jednat o pohledávku započitatelnou (nelze započíst pohledávku promlčenou), plnění ze vzájemných pohledávek musí být stejného druhu (např. peněžité pohledávky) – Zákon stanovuje vzájemné započitatelnosti pouze splatných pohledávek, dohodou jdou započítat i nesplatné

Ostatní typy nesplněného závazku na základě právního úkonu

• Zmaření účelu smlouvy – Dojde-li po uzavření smlouvy ke zmaření jejího účelu (musí být ve smlouvě vyjádřen), může strana jím dotčená od smlouvy odstoupit – Nárok na náhradu škody, která vznikla odstoupením od smlouvy z tohoto důvodu, zůstává zachován • Výpověď – Jednostranný právní úkon osoby, který vyjadřuje její vůli nastolit zánik závazku – Vypovědět lze smlouvu, byla-li sjednána na dobu neurčitou a jejímž předmětem je závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti anebo závazek strpět určitou činnost • Dohoda – Praktické v případech, kdy žádná ze stran nemá zájem na splnění závazků ze smlouvy • Novace – dohoda mezi věřitelem a dlužníkem o tom, že současný závazek bude nahrazen novým • Narovnání – úprava jednoho nebo všech práv, která jsou mezi účastníky smlouvy sporná či pochybná • Vzdání se práva a prominutí dluhu – V těchto případech na rozdíl od ostatních případů zaniká závazek jen jedné straně – Musí mít písemnou formu
23 – Zánik nesplněného závazku na základě právní události

Uplynutí doby

• Uplynutí doby – K zániku všech práv a povinností dojde uplynutím posledního dne lhůty • Prekluze – Zánik závazku neuplatněním práva

Splynutí

– Nestanoví-li zákon jinak, právo a povinnost zanikne, jestliže závazek a pohledávka splyne v jedné osobě, a to zejména při: • Sloučení nebo splynutí právnických osob • Prodeji podniku • Dědění

Smrt fyzického dlužníka nebo věřitele

• Smrt dlužníka – závazky nezanikají, ale přecházejí na dědice do výše hodnoty nabytého dědictví; zanikají jen závazky, které měly být plněny osobně dlužníkem • Smrt věřitele – nezanikají pohledávky a v plném rozsahu přechází na dědice; zanikají práva, která byla vázána jen na jeho osobu a právo na bolestné a ztížení společenského uplatnění

Zánik právnické osoby

• Zánik s likvidací – zanikají všechna práva a závazky • Zánik bez likvidace – všechna práva a závazky přecházejí na právního nástupce

24 – Odpovědnostní obchodní vztahy, ODPOVĚDNOST za škodu

Odpovědnostní obchodní vztahy

– Subjekty obchodních závazkových vztahů jsou povinny chovat se v souladu s obecnými právními normami a plnit povinnosti, k nimž se dobrovolně zavázaly ve smlouvách, které uzavřely – Právní odpovědnost nastupuje tam, kde subjekt právního vztahu poruší právní povinnost, která pro něj z daného právního vztahu vyplývá • Dělení podle druhu porušeného práva • Majetková – porušení práva se odrazí jako negativní důsledek v majetkové sféře subjektu • Za prodlení • Za škodu • Za bezdůvodné obohacení • Za vady • Nemajetková – důsledek se projeví v nemajetkové sféře • Dělení podle ohledu na zavinění • Subjektivní odpovědnost – odpovědnost za zavinění • Objektivní odpovědnost – bez ohledu na zavinění • Odpovědnost za výsledek

Odpovědnost za škodu

• Předpoklady vzniku – Porušení právní povinnosti ze závazkového vztahu – Vznik škody – Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou • Okolnosti vylučující odpovědnost – Překážka, která nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku že by povinná strana tuto překážku odvrátila nebo překonala a v době vzniku závazku předvídala – Překážky se nelze dovolávat, pokud vznikla v době, kdy byla povinná strana v prodlení nebo vznikla z vlastních hospodářských poměrů povinné strany • Zásady • Na vzniku škody se nesmí podílet poškozená strana • Prevenční povinnost – povinnost předcházet škodám • Minimalizace škody v případě odstoupení ze smlouvy – poškozený nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužil včas možnost uzavřít místo původní smlouvy smlouvu náhradní • Předvídatelná škoda – škoda, která v době vzniku závazkového vzt. nebyla předvídatelná, se nenahrazuje • Nároku na náhradu škody se nelze předem vzdát • Zákaz moderačního práva soudu – soud nemůže náhradu škody snížit • Způsob náhrady škody • Náhrada v penězích – preferována • Náhrada uvedením do předešlého stavu – možná v případě, pokud je to obvyklé a oprávněná strana o to požádá • Rozsah • Skutečná škoda – majetková újma vyjádřena v penězích spočívající ve zmenšení majetku poškozeného • Ušlý zisk – spočívá v tom, že majetek poškozeného se nezvětšil tak, jak by tomu bylo, kdyby ke škodě nedošlo

25 – Odpovědnost za prodlení a za vady

Nastává, pokud dlužník nesplní závazek řádně a včas.

Odpovědnost za prodlení

• Prodlení dlužníka – Pokud dlužník nesplní svůj závazek včas, dostává se do prodlení – Závazek nezaniká, ale mění se – Věřiteli při prodlení dlužníka přistupují kromě nároku věřitele na řádné plnění i další oprávnění – nárok na náhradu škody, právo požadovat úroky z prodlení a právo odstoupit od smlouvy – Na dlužníka v prodlení přechází nebezpečí škody na věci (ztráta, zničení, poškození nebo znehodnocení), pokud jej nenesl již předtím – Úroky z prodlení – příslušenství pohledávky, jejichž výše je definována ve smlouvě; pokud není, výši určuje občanské právo • Prodlení věřitele – Nastává v případě, pokud věřitel nepřevezme řádně nabídnuté plnění nebo pokud neposkytne spolupůsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl svůj závazek splnit – Dlužník nabývá práva požadovat, aby věřitel splnil svou povinnost, práva na náhradu škody a práva odstoupit od smlouvy, pokud to smlouva umožňuje

Odpovědnost za vady

– Vzniká v případě, kdy dlužník nesplnil svůj závazek řádně – Věřiteli k právu trvat na řádném splnění přistupují práva z odpovědnosti za vady

26 – Kupní smlouva a smlouva o dílo

Kupní smlouva

– Kupní smlouvou se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu zboží, to znamená movité věci, určené jednotlivě nebo alespoň co do množství a druhu, a umožnit mu, aby k němu nabyl vlastnického práva, a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu • Náležitosti kupní smlouvy • Určení smluvních stran – prodávající a kupující • Určení prodávaného zboží – jednotlivě nebo alespoň co do druhu a množství • Určení kupní ceny – nebo způsobu, jakým bude dodatečně určena • Závazek prodávajícího odevzdat kupujícímu předmět koupě • Závazek prodávajícího umožnit kupujícímu nabytí vlastnického práva ke zboží • Závazek kupujícího zaplatit cenu • Práva a povinnosti stran • Prodávající – povinen odevzdat kupujícímu zboží řádně a včas a doklady vztahující se ke zboží (náložný list, celní deklarace, technická deklarace, kontrolní osvědčení), umožnit kupujícímu, aby nabyl ke zboží subjektivní vlastnické právo • Kupující – povinen zaplatit dohodnutou kupní cenu nebo cenu určenou v souladu se smlouvou a včas a řádně zboží převzít, pokud ve smlouvě nestojí, že jej může odmítnout • Odpovědnost stran za porušení • Odpovědnost za prodlení – vzniká při nedodržení dodací lhůty na dodání zboží a s pozdním placením ceny • Odpovědnost za vady – prodávající nese odpovědnost za vady dodaného zboží • Odpovědnost za škodu – vztahuje se na ní obecná úprava odpovědnosti za škodu • Ujednání – Zvláštní ujednání, která mohou strany zahrnout do kupní smlouvy • Práv. předkupní – má prodávající, který prodal věc s výhradou, že ji může koupit zpět, kdyby ji chtěl prodat • Právo zpětné koupě – právo prodávajícího požadovat na kupujícím vrácení věci, jestliže mu vrátí peníze • Koupě na zkoušku – vzniká uzavřením smlouvy s tím, že kupující zboží po uplynutí zkušební doby schválí • Cenová doložka – umožňuje dodatečnou úpravu ceny s ohledem na změny výrobních nákladů • Měnová doložka – změní-li se poměr kurzů cenou vztahovaných měn, změní se ve stejném poměru i cena • Zákaz dalšího vývozu – kupující se prodávajícímu zavazuje nevyvézt zboží ze stanovené oblasti • Ujednání o omezení prodeje – prodávající se zavazuje, že nebude prodávat určité zboží určitým zákazníkům • Smlouvy související s kupní smlouvou • Smlouva o výhradním prodeji – dodavatel se zavazuje, že zboží uvedené ve smlouvě bude v určité oblasti dodávat pouze určitému odběrateli • Smlouvy o vázaných obchodech – řeší se jimi některé problémy spojené s realizací mezinárodních hospodářských styků, zejména v důsledku schodku v obchodní nebo platební bilanci mezi státy • Smlouvy závislé – dvě na sobě závislé smlouvy – plnění jedné je závislé na plnění druhé • Vícestranné výměnné obchody – obchody, při nichž uzavírá víc osob související smlouvy

Smlouva o dílo

– Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení • Náležitosti smlouvy o dílo • Určení stran – objednatel a zhotovitel • Určení předmětů smlouvy – dílo • Určení ceny – nebo způsobu jejího určení; cena může být stanovena podle toho, jaká cena se za srovnatelné dílo obvykle platí, na základě rozpočtu • Určení věcí, které má opatřit objednatel • Závazek zhotovitele provést dílo • Závazek objednatele za dílo zaplatit • Práva a povinnosti stran • Zhotovitel – může dílo provést osobně nebo pověřit jinou osobu, musí převést na objednatele vlast. právo • Objednatel – v průběhu tvorby díla má právo kontroly, právo požadovat odstranění zjištěných závad a v případě nezhotovení včas od smlouvy odstoupit • Odpovědnost za porušení – Zhotovitel odpovídá za řád. a včas. provedení, objednatel může chtít opravu díla na základě reklamace
27 – Smlouvy příkazního typu

Smlouva mandátní

– Mandátní smlouvou e zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta, nebo uskutečněním jiné činnosti a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu • Náležitosti • Určení smluvních stran – mandatář a mandant • Určení předmětu smlouvy – obchodní záležitost, kterou mandatář bude zařizovat • Závazek mandatáře zařídit obchodní záležitost • Závazek mandanta zaplatit úplatu • Práva a povinnosti stran • Mandatář – povinnost zařídit obchodní záležitost včas a řádně, postupovat s odbornou péčí a

Smlouva komisionářská

– Smlouvou komisionářskou se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou obchodní záležitost a komitent se zavazuje zaplatit mu úplatu • Náležitosti • Určení smluvních stran – komisionář a komitent • Určení předmětu smlouvy – obchodní záležitost • Závazek komisionáře zařídit záležitost vlastním jménem • Závazek komitenta zaplatit úplatu • Práva a povinnosti stran • Komisionář – povinnost zařídit obchodní záležitost včas a řádně, chránit jemu známé zájmy komitenta a jednat s odbornou péčí, právo na sjednanou, příp. přiměřenou úplatu • Komitent – povinnost předat pokyny, příkazy a věci potřebné k zařízení záležitosti komisionáři
Smlouva o zprostředkování

– Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce mohl uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu • Náležitosti • Určení smluvních stran – zájemce, zprostředkovatel • Určení předmětu smlouvy – činnost zprostředkovatele a smlouvy, jejichž uzavření má být zprostředkováno • Závazek zprostředkovatele vyvíjet danou činnost • Závazek zájemce zaplatit úplatu (provizi) • Práva a povinnosti stran • Zprostředkovatel – povinnost vyvíjet sjednanou činnost řádně podle svých schopností a sdělovat okolnosti důležité pro rozhodování zájemce o uzavření smlouvy a uchovávat doklady nabyté při jeho činnosti • Zájemce – povinnost sdělovat zprostředkovateli skutečnosti, které mají význam pro uzavření smlouvy

Smlouva o obchodním zastoupení

– Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (obchody), nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet – Může být výhradní (právě jeden zástupce odpovídá právě jednomu zastoupenému) a nevýhradní • Náležitosti • Určení smluvních stran – obchodní zástupce, zastoupený • Určení předmětu smlouvy – činnost obchodního zástupce • Určení okruhu smluv, kterých se smlouva bude týkat – obchody • Závazek mandatáře zařídit obchodní záležitost • Závazek mandanta zaplatit úplatu • Práva a povinnosti stran • Obchodní zástupce – povinnost uskutečňovat činnost poctivě, s odbornou péčí, v dobré víře, osobně a informovat zastoupeného, uchovávat doklady, které mu byly předány a právo na odškodnění • Zastoupený – povinnost poskytnout nezbytnou dokumentaci zástupci, zaplatit mu provizi
28 – Smlouvy o dopravě

Smlouva zasílatelská

– Smlouvou zasílatelskou se zavazuje zasílatel příkazci, že mu vlastním jménem na jeho účet obstará přepravu z určitého místa do jiného určitého místa, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli úplatu • Náležitosti • Určení smluvních stran – zasílatel, příkazce • Určení zásilky – věc, a to alespoň rámcově, co do druhu a množství • Určení způsobu obstarání přepravy, Určení místa odeslání a místa určení zásilky • Závazek zasílatele obstarat přepravu, Závazek zájemce zaplatit úplatu • Práva a povinnosti stran • Zasílatel – povinnost obstarat přepravu s vynaložením odborné péče, může ji i sám uskutečnit; je povinen plnit pokyny příkazce v souvislosti s přepravou; zástavní právo k zásilce, dokud ji nedoručí • Zájemce – povinnost poskytnout správné a úplné údaje o zásilce a její povaze a zaplatit úplatu

Smlouva o přepravě věci

– Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc z určitého místa do určitého jiného místa, a odesílatel se zavazuje zaplatit mu úplatu (přepravné) • Náležitosti • Určení smluvních stran – dopravce, odesílatel • Určení předmětu smlouvy – zásilka tak, aby nemohlo dojít k záměně • Určení místa určení a místa odeslání • Závazek dopravce přepravit danou zásilku, Závazek odesílatele zaplatit úplatu • Práva a povinnosti stran • Dopravce – povinen převzít zásilku k přepravě, provést přepravu řádně a včas s odbornou péčí a vydat zásilku jen oprávněné osobě, zástavní právo k zásilce; odpovídá odesílateli za prodlení a za škodu • Odesílatel – povinnost poskytnout údaje o obsahu a o povaze zásilky a zaplatit přepravné

Smlouva o nájmu dopravního prostředku

– Smlouvou o nájmu dopravního prostředku se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci dopravní prostředek k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje zaplatit úplatu (nájemné) • Náležitosti • Určení smluvních stran – pronajímatel, nájemce • Určení dopravního prostředku • Závazek pronajímatele přenechat dopravní prostředek nájemci • Závazek nájemce zaplatit úplatu - nájemné • Práva a povinnosti stran • Pronajímatel – povinnost předat nájemci dopravní prostředek ve stavu způsobilém k provozu a doklady • Nájemce – povinnost užívat dopravní prostředek ke sjednanému nebo obvyklému účelu; pečovat o něj tak, aby zůstal ve stavu, v jakém byl převzat; zaplatit; uplynutím nájmu vrátit prostředek

Smlouva o provozu dopravního prostředku

– Smlouvou o provozu dopravního prostředku se poskytovatel zavazuje přepravit náklad určený objednatelem provozu dopravního prostředku a k tomu účelu s dopravním prostředkem vykonat jednu nebo více určených cest, a objednatel se zavazuje zaplatit úplatu • Náležitosti • Určení smluvních stran – poskytovatel provozu (provozce) a objednatel • Určení dopravního prostředku • Určení cesty (trasy), kde má být náklad dopravním prostředkem přepravován • Závazek provozce poskytnout sjednaný dopravní prostředek a vykonat s ním určené trasy • Závazek objednatele zaplatit úplatu (provizi) • Práva a povinnosti stran • Provozce – povinnost zajistit dopravní prostředek způsobilý k cestám a použitelný pro náklad • Objednatel – povinnost určit náklad a jeho povahu a zaplatit úplatu
29 – Nájemní smlouvy

Nájemní smlouva

– Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně po sjednanou dobu užíval nebo z ní bral i užitky • Náležitosti • Určení smluvních stran – pronajímatel, nájemce • Určení předmětu nájmu • Závazek pronajímatele přenechat věc nájemci k užívání • Závazek nájemce platit nájemné • Doba nájmu • Práva a povinnosti stran • Pronajímatel – povinnost přenechat nájemci věc ve stavu způsobilém k užívání, udržovat ji a případně na vlastní náklady opravit • Nájemce – povinnost oznamovat pronajímateli závady, pečovat o pronajatou věc, platit nájemné, po ukončení nájmu vrátit věc do původního stavu

Smlouva o nájmu nebytových prostor

– Smlouvou o nájmu nebytových prostor se pronajímatel zavazuje přenechat za úplatu nájemci nebytový prostor k užívání • Náležitosti • Určení smluvních stran – pronajímatel, nájemce • Určení předmětu nájmu – nebytové prostory • Účel nájmu • Závazek pronajímatele přenechat dopravní prostředek nájemci • Závazek nájemce zaplatit úplatu • Doba nájmu – není-li sjednána, jde o dobu neurčitou • Práva a povinnosti stran – Neliší se od běžné nájemní smlouvy, zvláštní úprava se dotýká: • Určité doby nájmu – každá ze stran má v zákonem stanovených případech právo vypovědět smlouvu (např. užívá-li nájemce nebytový prostor v rozporu se smlouvou, nebo pokud nájemce ztratí způsobilost k provozování činnosti, ke které si prostor pronajal) • Neurčité doby nájmu – je možné písemné vypovězení bez udání důvodu každou stranou

Smlouva o nájmu podniku

– Smlouvou o nájmu podniku se pronajímatel zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastní náklad a nebezpečí a aby z něj pobíral užitky, a nájemce se zavazuje zaplatit pronajímateli nájemné – Nájem podniku vyžaduje udělení písemného souhlasu společníků nebo valné hromady společnosti nebo členské schůze družstva k návrhu smlouvy o nájmu podniku jako při fúzi sloučením • Náležitosti • Určení smluvních stran – pronajímatel a nájemce • Náležité vymezení podniku • Jednoznačný závazek pronajímatele přenechat svůj podnik nájemci • Závazek nájemce zaplatit nájemné • Určení výše nájmu nebo dostatečně určité stanovení způsobu jejího určení • Práva a povinnosti stran • Pronajímatel – ručí za splnění závazků, ale ty přecházejí na nájemce • Nájemce – povinnost provozovat podnik s odbornou péčí a nesmí bez souhlasu měnit předmět podnikání; přechází na něj práva a závazky spojené s pronajatým podnikem; provozuje podnik pod vlastní firmou

30 – Hospodářská soutěž, její ochrana a nekalá soutěž

Hospodářská soutěž

– Souběžná snaha subjektů nabídky a poptávky na trhu ohledně určitého zboží nebo služeb, jejímž cílem je dosažení určitých hospodářských výhod před ostatními soutěžiteli (vyšší zisk, vyšší obrat, prosazení nových výrobků a služeb aj.) a jež vzájemně ovlivňuje jejich hospodářskou činnost • Podmínky – Na příslušném trhu musí být více než jeden účastník, aby se nejednalo o monopol – Hospodářská činnost musí probíhat v demokratickém, svobodném a ekonomickém tržním prostředím – Účastníkům musí být účast a podmínky ostatních účastníků známi – Soutěž nesmí být vyloučena objektivními příčinami (krize, válka aj.) • Funkce • Soutěž mezi dodavateli – vede k vyšší kvalitě nabízených produktů, ke snížení ceny a k opt. alokaci zdrojů • Soutěž mezi odběrateli – může vést ke zvyšování ceny a snížení kvality produktu • Druhy hospodářské soutěže – Dělí se podle postavení účastníků soutěže v ekonomických procesech • Horizontální – účastníci jsou na stejné fázi ekonomického procesu (např. mezi výrobci podobného produktu), označujeme je jako konkurenty • Vertikální – mezi účastníky navzájem v různém ekonomickém postavení (např. mezi výzkumnou institucí a výrobcem, mezi výrobcem a distributorem aj.) • Konglomerátní – na rozdíl od prvních dvou druhů se účastníci na tomtéž trhu nesetkávají, ale ovlivňují se • Výrobkově – např. cena a parametry auta mohou ovlivnit cenu a parametry jiného auta na jiném trhu • Teritoriálně – dovoz výrobku na jiné území může ovlivnit vznik potřeby jiných výrobků i jejich cenu aj.

Ochrana hospodářské soutěže (soutěžní právo)

– Soubor právních norem, které upravují společenské vztahy vznikající při hospodářské soutěži a ovlivňující ji – Základní funkcí je zajišťovat podmínky pro fungování efektivní soutěže; ne o ochranu slabších účastníků apod. • Systém soutěžního práva • Kartelové právo – zaměřeno na „makrosféru“ ekonomiky; patří do veřejného práva; zahrnuje tři typy narušení soutěže – dohody narušující soutěž, zneužití dominantního postavení a spojování soutěžitelů • Právo proti nekalé soutěži – zaměřeno na „mikrosféru“ ekonomiky, patří do soukromého práva • Princip teritoriality – použije se právo státu, kde probíhá narušená hospodářská soutěž (zásada účinku) • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – Ústřední orgán státní správy se sídlem v Brnu; v čele je předseda jmenovaný prezidentem na 6 let – Řízení je zahájeno na návrh jeho účastníka, třetí osoby nebo samotného Úřadu

Nekalá soutěž

– Jednání v hospodářské soutěži v rozporu s dobrými mravy soutěže a může přivodit újmu jiným soutěžitelům • Generální klauzule – Zavádí pojem „dobré mravy soutěže“, protože řada jinak zákonných jednání soutěž porušuje – Soutěžitelé musí mít právní subjektivitu; jejich újmou je škoda, ušlý zisk, nebo újma nehmotná, na pověsti • Pojmenované skutkové podstaty – Demonstrativní výčet nejčastějších případů porušení práva • Klamavá reklama – šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, které mohou vyvolat klamnou představu • Klamavé označení zboží a služeb – může vyvolat mylnou domněnku o místu původu zboží, o jeho jakosti • Vyvolání nebezpečí záměny – spočívá v napodobení označení či výrobku nebo postupu soutěžitele • Parazitování na pověsti – využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele • Podplácení – podplácejícím je soutěžitel, podpláceným nikoli jiný soutěžitel, ale např. člen jeho stat. orgánu • Zlehčování – šíření nepravdivých údajů o poměrech či výrobcích soutěžitele, které mu způsobují újmu • Srovnávací reklama – přímo či nepřímo identifikuje jiného soutěžitele či jeho zboží, nyní v mezích povoleno • Obchodní tajemství – skutečnosti s určitou hodnotou, které nejsou běžně dostupné • Ohrožování zdraví nebo životního prostředí – např. prodej mírně zabezpečených výrobků s cílem ušetřit • Nepojmenované skutkové podstaty – Řada dalších podstat, o kterých se rozhoduje pomocí generální klauzule
31 – Kartelové právo

Kartelové právo obecně

– Soubor právních norem, které upravují vztahy vznikající při narušení hospodářské soutěže dohodami soutěžitelů, zneužitím jejích dominance nebo jejich spojením • Soutěžitelé – Soutěžitelé jsou účastníci hospodářské soutěže, i když nejsou podnikateli – Soutěži jsou i ti, kteří se soutěže neúčastní, ale mohou jí ovlivnit • Dělení z hlediska právní subjektivity: • Osoby nebo jejich sdružení, která mají právní subjektivitu • Sdružení soutěžitelů bez právní subjektivity (určeno zákonem) a sdružení, jejichž členy jsou jiná sdružení soutěžitelů a také seskupení bez právní subjektivity • Relevantní trh – Konkrétní trh, v jehož rámci soutěž probíhá, je vymezen ze tří hledisek • Hledisko věcné (výrobkové) – zboží je shodné nebo porovnatelné z hlediska charakteristiky, ceny a užití • Hledisko teritoriální – území, kde jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a odlišitelné od sousedů • Časové vymezení – účastníci se setkávají v určitém stejném období; pokud určitý soutěžitel na daném trhu zatím nevystupuje, ale počítá se s ním jako s alternativou, jde o tzv. potenciální soutěž • Omezení působení kartelového práva – Veřejné podniky jsou soutěžitelé, kteří poskytují služby obecného hospodářského významu, a Úřad proti nim může uplatnit postih, pokud přesáhnou působnost danou zákonem a zasáhnou do soutěže

Typy možného narušení kartelového práva

• Dohody narušující hospodářskou soutěž – Dohody, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže • Možné formy – dohoda soutěžitelů, rozhodnutí sdružení soutěžitelů, jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě • Zvláštní skutkové podstaty dohod (typy narušení soutěže) – cenová ujednání (všichni se dohodnou na aplikaci stejných cen), jiné obchodní podm. (stejná – zkrácená záruka), dohoda o rozdělení trhu či zdrojů, omezení nebo kontrola výroby či výzkumu nebo investic, vázané obchody, diskriminace a bojkot soutěžitele • Úřad vydává pro dohody malého významu, společný podíl jejichž účastníků nepřesahuje určitou hranici zákonné (10 – 15 %) a obecné výjimky (30 – 35 %) ze zákazu dohod • Dominantní postavení v hospodářské soutěži – Vzniká tehdy, když soutěžitel má tržní sílu, která umožňuje ve značné míře chovat se nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích; může být individuální, či kolektivní (je-li nabyto společně několika silnými soutěžiteli nikoliv v nepřátelském vztahu) • Tržní síla – hlavním kritériem je tržní podíl, obecně je dominantní soutěžitel s 40% tržním podílem, ale dominanci mohou vyvrátit další kritéria – hospodářská síla, finanční síla, právní překážky vstupu na trh, stupeň vertikální inteligence, struktura trhu a podíl nejbližšího soutěžitele • Zneužití – zákaz zneužití dominance na újmu jiných soutěžitelů; jde o zákaz vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách (nepřiměřené – predátorské ceny), vynucování vázaných obchodů na obchodních partnerech, diskriminace partnerů na trhu, spekulace s omezováním výroby či prodeje • Spojování soutěžitelů – Dochází k němu tehdy, je-li koncentrace na trhu změněna spojením jednoho soutěžitele s jiným • Formy spojování soutěžitelů • Přeměny nebo více samostatně působících soutěžitelů – fúze a rozdělení sloučením • Nabytí podniku jiného soutěžitele – smlouvou, držbou nebo jiným způsobem • Nabytí kontroly nad podnikem jiného soutěžitele – nedojde k převodu majetku – neúplná koncentrace • Formy nabytí kontroly • Podle subjektu – podnikatelem a osobou, která není podnikatelem • Podle způsobu nabytí – majetková kontrola (holding) a právní kontrola (smlouvou) • Formy kontroly • Podle vztahu kontrolujícího a soutěžitele – přímá (bezprostřední) a nepřímá (skrz prostředníka) • Podle počtu kontrolujících – individ. (jeden kontroluje jiné) a spol. (jeden kontrolován jinými) • Zákonné výjimky – kvalifikovaná účast banky v právnické osobě po dobu záchranné operace právnické osobě (max. 1 rok); nabytí cenných papírů soutěžitele za účelem obchodování s nimi (max. 1 rok), přechod kompetence statutárního orgánu soutěžitelů na likvidátora • Kritéria spojení podléhajících povolení Úřadu – vztažena k překročení hranice čistého obratu (1,5 mld. Kč)
32 – Rozhodování sporů mezi podnikateli před soudy

Soudní řízení a jeho druhy

– Ochranu práv a právem chráněných zájmů poskytují tzv. obecné soudy – Soudní řízení má dvě fáze – řízení nalézací a řízení vykonávací • Řízení sporné – řízení je možno zahájit pouze na návrh (žalobu), účastníci jsou označováni jako žalobce a žalovaný, mají opačný zájem na výsledku sporu, platí zásada dispoziční, projednací a formální pravdy • Řízení nesporné – zahájeno i bez návrhu (na základě rozhodnutí soudu), účastníky jsou navrhovatel a ti, o kterých bude jednáno, nejsou v postavení vzáj. odpůrců, platí zásada oficiality, vyhledávací a materiální pravdy • Řízení zajišťovací – zvláštní druh, soud předběžně poskytuje ochranu porušeným nebo ohroženým právům

Zásady sporného řízení

• Zásada rovnosti účastníků – účastníci mají stejná práva, aniž by některá strana byla zvýhodněná • Zásada dispoziční – iniciativa je dána do rukou účastníků • Zásada projednací – povinnost účastníků poskytnout potřebné údaje o skut. stavu a důkazy pro svou podporu • Zásada volného hodnocení důkazů – soud hodnotí důkazy podle přesvědčení, jednotlivě a ve vzáj. souvislosti • Zásada veřejnosti, ústnosti a přímosti – řízení je veřejné, přímé a soud rozhoduje na základě ústních podání • Zásada jednotnosti řízení – řízení tvoří od zahájení až po rozhodnutí jeden celek a postup úkonů není závazný • Zásada rychlosti a hospodárnosti řízení – věc musí být co nejrychleji projednána a rozhodnuta • Zásada formální pravdy – soud rozhoduje jen podle tvrzení, skutečností a důkazů, které vyšly v řízení najevo

Subjekty řízení

• Soudy • Pravomoc soudu – soudy projednávají a rozhodují obchodní spory, pokud to nedělají jiné orgány • Příslušnost soudu – věcná (většinou krajské soudy), místní (obecný soud v bydlišti žalovaného) • Obsazení soudů – v prvním stupni rozhoduje samosoudce, na vyšších stupních senát • Účastníci řízení – žalobce a žalovaný, oba musí mít způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost

Průběh řízení

• Podmínky řízení – pravomoc a příslušnost soudu jednat a rozhodovat o věci, způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost účastníka, aktivní a pasivní věcná legitimace, podnět k zahájení řízení, splnění poplatkové povinnosti, překážka věci rozsouzené, věci zahájené, rozhodování nepodjatým správně obsazeným soudem • Řízení v prvním stupni • Zahájení – probíhá dnem, kdy soudu došel návrh na zahájení (žaloba – na plnění, určovací, právotvorná) • Dokazování – účastníci jsou povinni nabídnout soudu důkazy, soud rozhoduje, které z důkazů provede • Rozhodnutí soudu – probíhá rozsudkem, usnesením (v řízení o dědictví, opatrovnickém, ve věcech obchodního rejstříku), platebním rozkazem (vydán ve zkráceném řízení, využívá se i směnečný a šekový platební rozkaz) • Druhy rozsudků – podle účinků (konstitutivní – zakládá, ruší, mění vztah; deklaratorní – deklaruje právo), podle vztahu rozsudku k žalobě (rozsudky na plnění, určovací, o osobním vztahu), podle vztahu k předmětu řízení (částečný – o části předmětu; mezitímní – o základu věci), rozsudek pro uznání (dojde-li k uznání nároku žalovaným), pro zmeškání (na základě tvrzení žalobce a daných podmínek) • Fáze rozhodování – vynesení, vyhlášení, písemné vyhotovení, doručení rozsudku • Opravné řízení • Řádné opravné prostředky – odvolání – lze jím napadnout rozsudek i usnesení, má náležitosti (směr, rozsah, důvod, návrh), účinky (suspensivní – odvolává se právní moc rozhodnutí; devolutivní – rozhodnutí se přesouvá na instančně vyšší soud); následky (odmítnutí odvolání, potvrzení, změna, zrušení rozhodnutí) • Mimořádné opravné prostředky – dovolání (přezkoumání odvolání), žaloba na obnovu řízení (zjednání nápravy ve skutkovém stavu věci, který nemohl být původně zjištěn), žaloba pro zmatečnost (při porušení základních principů v řízení) • Exekuční řízení – dochází k němu, nebyla-li povinnost stanovená rozhodnutím splněna dobrovolně • Výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky – srážky ze mzdy, přikázání pohledávky, prodej movitých věcí, prodej nemovitosti, podniku, zástava) • Výkon rozhodnutí ukládajícího jinou povinnost – vyklizení, odebrání věci, rozdělení společné věci, provedení prací a výkonů
33 – Rozhodování sporů mezi podnikateli v rozhodčím řízení

Rozhodčí řízení a jeho předpoklady

– Účastníci právního vztahu se mohou dohodnout, že v případě sporu se neobrátí na soud, ale vyřeší jej prostřednictvím rozhodce, což je mnohem rychlejší – Mohou v něm být projednávány pouze majetkové nároky s výjimkou nároků vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí, s prováděním konkurzu nebo vyrovnání a případu, kdy není možné o předmětu sporu uzavřít smír (podle OSŘ) • Předpoklady – Základním předpokladem je existence smlouvy, která takové řízení umožňuje – Smlouva musí být v písemné formě, může mít podobu: • Rozhodčí doložky – uzavírá se před vznikem sporu • Smlouvy o rozhodci – uzavírá se v době, kdy spor vznikl • Rozhodci • Rozhodce – fyzická osoba způsobila k právním úkonům, jinak nejsou žádné požadavky; má povinnost mlčenlivosti; jejich počet je tříčlenný nebo jej určuje rozhodčí smlouva (musí být lichý) • Stálý rozhodčí soud – nejde o státní orgán, u nás působí např. Rozhodčí soud Hospodářské a Agrární komory ČR a Burzovní rozhodčí soud

Průběh rozhodčího řízení

• Zahájení řízení – Řízení se zahajuje podáním žaloby u kteréhokoli rozhodce nebo stálého rozhodčího soudu – Řízení se koná v místě dohodnutém stranami, nebo určeném rozhodci – Řízení je zpravidla ústní a vždy neveřejné – Platí podobné zásady jako u rozhodnutí soudem a zásada spravedlnosti, pokud s tím strany souhlasí • Rozhodnutí v rozhodčím řízení • Nález – u rozhodnutí ve věci samé, tedy žalobním nároku, jeho vydáním je rozhodčí řízení ukončeno • Usnesení – vynášeno v případě, odmítá-li rozhodčí orgán zabývat se věcí pro neplatnost nebo neexistenci rozhodčí smlouvy, při zastavení řízení z jiného důvodu, při opravě chyb v rozhodčím nálezu apod. • Pro rozhodnutí rozhodčím řízení se nedá odvolat (řízení je jednoinstanční), strany ale mohou v rozhodčí smlouvě dohodnout přezkoumání rozhodnutí dalším rozhodčím orgánem • Zrušení rozhodčího nálezu soudem – lze v případech, kdy bylo rozhodčí řízení postiženo závažnou procesní vadou • Výkon rozhodčího nálezu – Není-li povinnost uložená nálezem splněna dobrovolně, může oprávněna strana podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu